Podobně i letos. Nově stvořená posádka Danilevič–Stokláska vybojovala o víkendu v Altenbergu šestou příčku na mistrovství světa. To se patnáct let žádnému českému bobu nepovedlo.
"Přitom jsme před sezonou měli v přípravě na dvojbobu devět jízd. Němci 150," srovnává pilot Ivo Danilevič. Za každou tréninkovou jízdu platí 1 200 korun. "Čeští švejkové", jak je také nazývali, mají na sezonu půldruhého milionu korun a šetří.
Pravda, za evropský titul loni dostali sponzorskou prémii, zvedli jim plat na Dukle, ale přesto: "Všechno jsme zase rozpustili do materiálu a neměli pak ani na soustředění."
Ovšem několik pozitiv tu je. Už nemusí tahat boby po Evropě ve vleku za osobním autem, pořídili si starší dodávku. Danilevič navíc uživí rodinu bez "vedlejšáku", kterým byla jeho práce ve velkoobchodu s obuví.
"Už bych to ani nestíhal. Máme malé mimino, druhého kluka. Žena chodí do práce, já brzy ráno a pozdě večer trénuju a přes den jsem otcem v domácnosti," líčí.
Loni si na polovinu sezony protekčně za 60 tisíc korun pronajali testovací nože od Němců. Letos si za 130 tisíc koupili vlastní. "Nejsou značkové, jen jakási snaha o kopii. Ale už se rozjíždějí."
Často je Češi testují ještě v průběhu závodu. "Zato Němci si s sebou vozí tři testovací piloty, devět sad nožů a speciální počítačové programy," říká Danilevič.
On místo techniky často zapojuje vlastní mozek. Před světovým šampionátem se rozešel s brzdařem Romanem Gomolou, na jeho místo nastoupil o 10 let mladší nováček Jan Stokláska.
Byl to velký sportovní rozvod, vždyť s Gomolou to táhli 14 let, od společných začátků v bobové škole.
"Rozvod? Tak bych to neřekl. Prostě výměna brzdařů. Němci je také střídají. Roman měl v sezoně trošku problémy se zraněním, naše vedení dalo přednost mládí. Ukázalo se to jako dobrá volba, Honza se chytnul," povídá Danilevič, než přece jen přizná: "Trochu stresový ten rozchod s Romanem byl. Ale mluvíme spolu. To spíš naši trenéři mají problém."
Danilevičovi je už 37 let. Stropem bývá u bobistů čtyřicítka. Velké finále kariéry tedy plánuje na hry do Vancouveru 2010.
Vlastně už teď jezdí nad plán. "Loučit jsem se chtěl na olympiádě v Turíně. Jenže pak mi to nedalo. Naštěstí."
