Už to dál nešlo. Kombinace náročné manažerské práce v Ostravě vedle trenérské činnosti u ligového týmu v Nymburce. Proto učinil Daniel Kurucz těžké rozhodnutí a jako basketbalový kouč po třiceti letech končí.
Daniel Kurucz coby generální ředitel Českých drah.
„Dospěl jsem k tomu už v průběhu sezony. Často jsem chyběl na tréninku, hodně prostoru měli asistenti. Obě věci prostě nejdou dělat na sto procent,“ vysvětlil Daniel Kurucz, už téměř rok generální ředitel ostravské společnosti Vítkovice Heavy Machinery a dříve též generální ředitel a předseda představenstva Českých drah. „U vrcholového basketu zůstanu alespoň jako funkcionář. Ve vedení ženské ligy i v mezinárodní federaci FIBA. Ale trenéřina mi bude chybět, to je jasné.“
V příštích dnech se bude řešit, co bude dál s ženským týmem Nymburka, který byl na osobu Daniela Kurucze zásadně navázán. To on stál před pár lety za stěhováním pražského klubu DSK Karlín do středních Čech. Vybudoval tam silnou organizaci, která sbírala české medaile i poklony hodné úspěchy na mezinárodní scéně.
„Existuje několik variant. Budu mít sezení s panem Podpěrou (majitel klubu), který se rozhodne, zda chce mít v Nymburce vedle mužského i ženský tým. Jinak zájem o licenci projevilo už několik měst,“ uvedl Kurucz. „Bylo to takové moje dítě, ale teď už je dospělé a ukáže se, jestli je dál životaschopné.“
Nymburk letos odehrál sezonu ve spojeném subjektu s Karlovými Vary, na západě Čech se uskutečnilo několik ligových zápasů i Final Four Českého poháru. Proto se přímo nabízí, že by nymburská licence mohla skončit ve Varech.
„Já věřím, že tam liga bude, bez ohledu na Nymburk. Pracujeme na tom,“ prozradil Kurucz.
Noční hlas u NBA
Během třicetileté trenérské kariéry získal třináct medailí a 66 pohárů, trénoval univerziádní národní tým a připsal si i celou řadu dalších vzácných výsledků. Jeho hlas fanoušci slýchali při nočních přenosech ze zámořské NBA, kterou komentoval.
„Za největší úspěch určitě považuji postup do čtvrtfinále Eurocupu, na který jsme s Nymburkem dosáhli v roce 2016. Před strašně těžkým zápasem v Turecku nám nikdo nevěřil, ale my jsme tam dokázali vyhrát o čtyři body,“ vypíchl Daniel Kurucz. „Letos jsem se chtěl rozloučit ligovou medailí, ale bohužel to nevyšlo. Zranily se nám obě rozehrávačky, to máte stejné, jako kdyby hrál fotbalový tým bez brankáře. Byl to trochu osud.“
Nymburk nastoupil do čtvrtfinálové série proti Hradci Králové ze čtvrté příčky, takže měl výhodu domácího prostředí a byl papírovým favoritem. Jenže z toho byla porážka 0:3 na zápasy.
„Vypadnout jsme nechtěli, ale vzhledem k okolnostem to nebylo až tak velké zklamání a určitě ne ostuda,“ ohlédl se Kurucz.
Jeho skutečně parádním kouskem bylo basketbalové oživení Veroniky Bortelové. Uznávaná rozehrávačka se pod jeho vedením dokázala vrátit po mateřské pauze, zásadně pomohla k parádním úspěchům Nymburku a znovu válela i v dresu české reprezentace. „Véru jsem znal už z dorostu. Od roku 2011 se mnou byla v Karlíně a pak jsem jí přesvědčil i k nymburské cestě,“ vzpomíná Kurucz. „Po mateřské se do toho postupně dostala a chytlo ji to. No a nakonec byla doslova vynikající.“
Společně jim to klape i dnes. „Véra stále hraje za DSK Basketball v přeboru Prahy. Mají tam partu hráček, kterým je plus minus čtyřicet roků a baví je to. Pro mě je to srdeční věc a jsem tam zainteresovaný,“ pověděl Kurucz.
Manželka by se zlobila
Ženský ligový basketbal se hraje i v Ostravě. Hypoteticky by tedy bylo možné, že by uznávaného experta oslovil zdejší klub, když je nyní trenér doslova po ruce a v Ostravě žije. „Takový nápad by se určitě nelíbil mé manželce,“ usmívá se Daniel Kurucz. „Od pondělka do pátku jsem v Ostravě a na víkendy jezdím domů. Kdybych musel ještě zůstávat na zápasy, tak nevím... Rád dám rodině přednost.“
Firmu Vítkovice Heavy Machinery má na výsluní vrátit její generální ředitel Daniel Kurucz (uprostřed).
Pozice vrcholného manažera ve velké společnosti představuje obrovskou zodpovědnost, ale také nemalé riziko. Často to nebývá zaměstnání na předlouhé roky.
Ani uzavření trenérské dráhy v profesionálním basketu tak nemusí být pro absolventa vysoké školy ekonomické konečné.
„Společnost spadla do insolvence a získala nového investora, který si mě najmul, abych se jí pokusil zachránit. Je to velmi náročný úkol, figuruje tu 1 500 lidí, kteří by mohli přijít o práci,“ upozorňuje někdejší člen představenstva Agrofertu. „Takže priorita je nyní jasná, ale znám příklady lidí, kteří se do vrcholového sportu vrátili. Nebudu proto nic vylučovat. Možná metodickou pomoc si v budoucnu dokážu představit víc než trénování.“
A jak si teď vyčistí hlavu od náročných pracovních úkolů? Zase sportem, i když úplně jiným, než je trefování koše oranžovým balonem. „Mojí vášní je motorka. Těším se na to, až si vyjedu i na delší vyjížďky, než jen v okolí domova,“ vyhlíží jedenapadesátiletý otec dvou dětí, až z Brandýsa nad Labem vyrazí na štreku s partičkou kamarádů.
A že nepřestane hodně pečlivě sledovat basket?
To se klidně vsaďte.
