Na startu v Buenos Aires vypadalo vše nebývale optimisticky. Velkolepá účast dvanácti posádek měla zajistit, že po loňském zklamání budou Češi ve slavné rallye opět vidět na čelních místech.
Pravda však měla být krutá a soutěž se změnila v pohřebiště českých vozů. V konečném pořadí přišel další ústup z medailových pozic. Před rokem uhájila čest čtvrtým místem liazka Martina Macíka, letos bylo nejlepším umístěním 14. místo stejného kamionu s jinou posádkou a výsledkově si pohoršili i motorkáři Pabiška a Veselý. Oba amatéři se dokážou dostat úspornou jízdou do cíle, ale boj o přední příčky se jim vzdálil.
Ústup začal těžkými nehodami
Již ve druhé etapě se loučil Marek Spáčil, který byl vedle Aleše Lopraise možná největším českým favoritem v kategorii kamionů. Na úzké cestě obklopené balvany se mu zasekl plynový pedál, kolo se zakouslo do zvýšeného kraje. Pak už to vypadalo, jako když se hodí devítitunovou kostkou. Přemety přes kapotu vypadaly hrozivě a byl malý zázrak, že se obešly bez vážnějšího zranění.
Česká zranění na Dakaru 2011:Marek Spáčil - poraněné oko, pořezaná ruka |
"V takové chvíli nevnímáte, jste-li hlavou dolů nebo nahoru, jen čelíte zdrcujícím ranám, které dostáváte neočekávaně ze všech stran," popisoval pilot později. Posádka by navzdory drobným zraněním snad mohla pokračovat, ale kamion ne. Zdemolovaný rám kabiny, poškozené řazení i řízení. Na jízdu zpátky do přístavu to stačilo, na pokračování v soutěži v žádném případě. Své ambice přitom Spáčil potvrdil šestým časem v úvodní rychlostní zkoušce.
Ve stejné etapě se loučili Zdeněk Sládek a Míla Janáček, kteří měli alespoň částečně nahradit nejlepšího českého jezdce dálkových rallye Miroslava Zapletala. Ten kvůli následkům zranění páteře z předchozího Dakaru nemohl startovat. Jejich zbrusu nový Hummer 3 EVI ze Zapletalovy dílny se však nejnáročnějších zkoušek nedočkal.
Po nezvládnutí rychlé zatáčky a nárazu do kamenů byl navigátor Miloslav Janáček převezen do nemocnice. To byl konec, ačkoliv auto bylo podle všeho schopné pokračovat. Zatímco si Janáček po návratu do republiky léčil pohmožděné obratle, Sládek si prohlížel trasu závodu alespoň po asistenční trase.
Marek Spáčil dojel s Tatrou bez předního skla zpět do přístavu v Buenos Aires.
Nejvážnější českou havárií byl smolný skok kamionu tatra Martina Kolomého. Ve třetí etapě se na prašné cestě dostal vůz na hrbolu přibližně tři metry do vzduchu a dopadl na další terenní vyvýšeninu. Kola a odpružení bohužel nemohly náraz utlumit.
"Na testech skáčeme i vyšší skoky a kola vždy náraz ztlumí, " komentoval později Martin Kolomý. "Ale tentokrát přišla rána přímo na podvozek. Auto to vydrželo, ale rána to byla tak strašlivá, že my jsme neměli šanci."
Pilot vyvázl s prasklým obratlem, navigátor Jaroslav Lamač měl dva rozdrcené obratle a musel být v západoargentinské Saltě okamžitě operován. Podařilo se zabránit trvalým následkům, ale následovala dlouhá hospitalizace v jihoamerické nemocnici. "Vše dopadlo dobře, ale místní hygiena je tragická," komentoval situaci šéf Czech Dakar Teamu Spáčil. Kolomý se držel na průběžném 21. místě.
Po čtvrté etapě odstoupil z taktických důvodů další český kamion. Robert Randýsek s vozem MAN měl plnit roli rychlé asistence pro Sládkův Hummer, a proto vedení týmu usoudilo, že jeho další pokračování v soutěži nemá smysl. Randýsek neměl téměř žádné ambice v celkovém pořadí, držel se na 51. místě.
Po páté etapě byl ze soutěže vyloučen Michael Honda. Nováček závodu si přitom se svým Mitsubishi Pajero vedl nečekaně dobře a po čtvrté etapě figuroval v celkovém pořadí na skvělém 32. místě. Bohužel o den později nedokázal dojet do cíle v časovém limitu. Tím skončily české naděje na solidní umístění v soutěži osobních vozů.
Loučili se i čeští favorité
Chvíli se zdálo, že tím všechno špatné pro české barvy skončilo, ale největší rány měly teprve přijít. V 6. etapě utrhl kolo čtyřkolkář Martin Plechatý, který se držel na průběžném 4. místě. Vynikající jízda mladého jezdce a žáka Josefa Macháčka tak skončila ještě před dnem volna. Mohl být rád snad jen proto, že z nehody vyvázl bez úhony. Před rokem soutěž nedokončil kvůli zranění ramene.
Poslední česká posádka v kategorii automobilů skončila v osmé etapě. Na vině byla technika. Oprava vyhořelé elektroinstalace na naftovém čerpadle toyoty Petera Mikuly znamenala tak velké zdržení, že nestihl přijet do cíle v časovém limitu. Do bivaku dorazil nad ránem. Ze závodu byl vyloučen z průběžného 78. místa.
"Bohužel náš rozpočet je omezený, čemuž jsme museli přizpůsobit způsob jízdy i následný servis. Maratónská osmá etapa se bohužel nakonec ukázala být nad technické možnosti auta," komentoval odstoupení Mikula.
Tatra Aleše Lopraise (vlevo) nedokázala své skvělé výkony přeměnit v konečné umístění, Vlastimil Vildman se s vozem Liaz (vpravo) dostal jízdou více na jistotu do cíle.
V 9. etapě se proti své vůli loučil Aleš Loprais, který předváděl, jak se dá ve skromných podmínkách soutěžit s těmi nejlepšími. Se soukromým kamionem Tatra vyhrál dvě etapy a byl stálou hrozbou pro favority z továrního Kamazu. Česká technika vydržela, ale turbo motoru Deutz ne. Závada byla v bivaku opravitelná, bohužel k ní došlo v náročných dunových polích, která se s třicetiprocentním výkonem projet nedají. Loprais se nevyšplhal nahoru ke kontrolním bodům a pořadatelé byli nekompromisní.
O dva dny později se poroučel i Josef Macháček a s ním definitivně skončily české naděje na medailové umístění. Veterán soutěže a pětinásobný vítěz zůstal na třech kolech. Praskla mu zadní poloosa. Tým KM Racing neměl v závodě rychlou asistenci, která by mu mohla pomoci. Nezdolný a respektovaný závodník Macháček se do té doby vypořádal se spornou penalizací a dokázal se držet na třetím místě. Zastavila ho až technika.
Pro třiapadesátiletého závodníka, který každým rokem tvrdí, že tento Dakar je jeho posledním, byl alespoň malým důvodem k radosti výkon Poláka Laskawiece, který dokázal na čtyřkolce z jeho dílny dokončit závod na třetím místě. "Alespoň jsem viděl, že na mé čtyřkolce se dá jet rychleji, než jezdím já," komentoval to Macháček.
Do cíle v Buenos Aires tak dorazil nováček Vlastimil Vildman v kabině dakarského veterána, liazky Martina Macíka na 14. místě a oba motorkáři. David Pabiška na 31. místě a Jan Veselý na 64. příčce. Oba vyčerpaní jezdci byli spokojení.
Čeští čtyřkolkáři Plechatý (vlevo) a Macháček měli medailové ambice, ale do cíle se nedostali.
Proč se dostala do cíle pouhá čtvrtina Čechů? Pokud by týmy byly schopné získat více peněz, navýšit rozpočty a jít do závodu s rychlou asistencí, řada z nich by se po opravě za pomoci posádky a materiálu z asistenčního kamionu do cíle dostala. To platí pro čtyřkolkáře Josefa Macháčka a Martina Plechatého, stejně jako pro Petera Mikulu, nebo snad i Aleše Lopraise a Michaela Hondu.
Ani po pekelně náročném jihoamerickém klání se ale stejně jako minulý rok nikdo z českých účastníků nevzdává a příští rok to zkusí znovu. V boji se soupeři, přírodou a někdy i nepřejícími pořadateli nechtějí Češi odejít v roli poražených.
Češi, kteří nedojeli Dakar 2011
|
