Na jaře ulehl s virovým onemocněním. Lékaři mu nasadili antibiotika, ke všemi se ale přidal nepříjemný oční zánět. Když po téměř dvou měsíční pauze mohl v červnu začít s tréninkem, následoval nepříjemný pád s následkem nalomení klíční kosti a další výpadek.
"A když už jsem začal fungovat a chystat se na sezonu, spadl jsem do toho znovu, tentokrát s bakteriálním onemocněním horních cest dýchacích. Z prvních závodů v sezoně nebylo nic, týmoví lékaři mi už podruhé nasadili antibiotika a dalších dvacet dnů jsem byl bez kola," chmuří se jedenatřicetiletý závodník.
S další přípravou mohl začít až na prahu října. A začal tvrdě, doma i v Belgii, poté ovšem zvolil jinou cestu. "Už jedenáct dní tady najíždím kilometry, potřebuju jich do sebe dostat co nejvíc a zdejší klima je pro to vhodnější. Musím mít z čeho vycházet," hlásí Šimůnek z Mallorky, odkud se vrátí kvůli druhému závodu nového ročníku Světového poháru, který se pojede v sobotu v Táboře.
"Myslím, že je to správná volba. V této sezoně je to jediný velký závod u nás a na startu nechci chybět kvůli sobě i kvůli fanouškům," přemítá cyklista, který si však před sebe velké cíle neklade. "Vzhledem k pozdní finální přípravě asi nemůžu hovořit o tom, že bych mohl v domácím závodě skončit někde na špici, ale aspoň si zazávodím bez velkých stresů. Od lékařů jsem dostal zelenou a tělu to neublíží," dodává.
Zatímco belgičtí jezdci se budou hned v sobotu večer vracet soukromým letadlem na nedělní úvodní závod série Seperprestige, Šimůnek nikam spěchat nebude. "Podle týmových lékařů pro mě bude ideální až další díl Superprestige, který se pojede o dalším víkendu."
Po otci však zdědil závodnické srdce. "Sice úplně přesně nevím, jak na tom jsem, bude to moje podzimní premiéra, ale šetřit se rozhodně nebudu. Před našimi fanoušky přece nemůžu jet jinak než naplno," má jasno.
