Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jezdím, protože mě to baví, říká cyklokrosový veterán Hekele

Cyklokrosař Emil Hekele. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

10 2017
To nejlepší nakonec? Loštický cyklokrosař Emil Hekele na jaře poprvé v životě startoval na mistrovství světa. To mu bylo ještě 39 let. Krátce poté mu na záda přibyl čtvrtý křížek a s ním se o víkendu představil na evropském šampionátu v Táboře. O žádném konci ale nemůže být řeč, Hekele jede dál.

„Jedu každý závod s tím, že si ho chci užít. V Táboře jsem si ho užil, i když poslední dvě kola už jsem na to neměl výkonnost, abych jel ve skupině Luboše Petruše o třinácté místo. Kulisa však byla perfektní, takže jsem si ji vychutnal do posledních metrů. Jezdím proto, že mě to baví, to je moje filozofie ve sportu, proč pokračovat dál,“ líčil zkušený závodník.

Do cíle táborského závodu dojel o více než šest minut za vítězným Nizozemcem Mathiem van der Poelem, klasifikován byl jako šestatřicátý. „Nepovedlo se mi to, jak jsem si představoval. Nevyladil jsem úplně formu, bohužel jsem měl takový víkend, že mi to nejelo,“ přiznal sebekriticky.

Ostatně na jaře na světovém šampionátu v Lucembursku ukázal, co umí, když dojel dvaadvacátý. V Táboře před českými fanoušky si přál jet dobře o to víc, ale nešlo to.

„Příčin je víc. Vím o chybách, které jsem udělal v přípravě a ty se podepsaly na špatném výsledku. Závodů je spoustu a stává se, že člověku nějaký nevyjde. V Táboře jsem samozřejmě nebyl favorit, ale jsem zklamaný, že mi to nejelo podle představ, přece jen to byl závod doma a chtěl jsem se ukázat v nejlepším světle. Je to škoda. Ale teď si musím vzít ponaučení z chyb, aby se neopakovaly, a myslet dopředu,“ snaží se Hekele myslet pozitivně.

Navzdory letos oslavené čtyřicítce se nevzdává myšlenky, že by znovu oblékl blankytný dres s trikolorou na zádech. „Pokud na to budu mít výkonnost, mám samozřejmě zájem o mistrovství světa. Světové poháry jsou pro mě velice nákladné, nejsem schopen si je finančně zabezpečit, navíc je to investice, která se nevrátí, takže je budu muset odříci. Ale pokud bych mohl jet na mistrovství světa, je to pro mě zajímavé,“ přikyvuje závodník z Loštic.

Jeho pojetí závodění není ve srovnání s ostatními rozdílné jen generačně, ale také právě omezeným rozpočtem. Hekele na rozdíl od profesionálů chodí do práce a trénuje ve volném čase, často po večerech. „Jsem rád, že i takto jsem schopen se ve svých letech probojovat na evropský šampionát. Nejsem profesionál, který za to bere peníze, dělám cyklistiku proto, že mě baví,“ zdůrazňuje.

I proto má kalendář až do konce sezony nabitý. Zítra startuje v Uničově na ToiToi Cupu a bude to pro něj záležitost snad stejně prestižní jako mistrovství Evropy. „Loštice jsou nedaleko a Uničov je má domácí trať, je to pro mě výzva se ukázat,“ usmívá se.

„Loni jsem tam zajel pěkný závod, ale bohužel v posledních dvou kolech jsem měl defekty. Doufám, že se to letos nebude opakovat, chtěl bych atakovat první pětku a potvrdit postavení v české špičce, přesto, že se mi závod v Táboře nepovedl,“ prozradil s tím, že se uvidí, kdo ze zahraničních závodníků do Uničova přijede.

V plánu má i další závody Českého poháru, ale také řadu zahraničních závodů. Ostatně sezonu zahajoval v Číně. „Hned z Uničova jedu do Švýcarska, kde závodím v neděli. Mám nasmlouvané závody v Rakousku a měl bych závodit i v Japonsku, kam jsem pozvaný na malé turné,“ vyjmenoval cyklistický samorost, jenž ani ve čtyřiceti rozhodně nebrzdí.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze