Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Cyklistka chce projet USA. 4870 km za 12 dnů

6 2007
Praha - Sedm let trvající posedlost. A přitom děsivá: 4870 kilometrů napříč Amerikou. Pouští i horami. Limit: nejvýš 12 dní a 2 hodiny. "Jsem lehký magor," připouští Hana Ebertová. V neděli startuje 37letá cyklistka do závodu RAAM, jenž má v záhlaví – "nejtěžší na světě". Může jej dokončit jako první Češka. "Jestli ho vzdám, skončím v sanitce a v nemocnici," říká.

Z cyklistiky, původně prostředku rehabilitace, se pro ni stala životní náplň. Má za sebou světový rekord v jízdě na 24 hodin, desítky ultramaratonů, mezi nimi 830kilometrový Glocknerman či objezdy republiky.

Přesto jde teď do neznáma.

Závod začíná v Oceanside v Kalifornii, končí v Atlantic City v New Jersey. Itinerář má 57 map s přesným návodem, kde odbočovat. "Projíždí se také Indianapolis. U něj je poznámka: navigace je těžká, ale ne nezvládnutelná. Budeme bloudit." Toho se Ebertová bojí. "Vyjet dvacet kilometrů do kopce a zjistit, že je to špatně, je hrozný."

Nejvyšší bod trasy má 3200 metrů nad mořem, tam se cyklističtí vytrvalci budou sápat po ujetí 1500 kilometrů. Opakem je rozpálená poušť pod úrovní mořské hladiny.

Do rovin využije Ebertová titanový bicykl Mikeš o váze 8,4 kilogramu. Ten do kopců je o kilo lehčí, celokarbonový. Jmenuje se Kuba. Jako "kolega" po kocourovi.

"Rámy mám na míru, jeden kus se sedlovkou. Do kopců jsou speciální lehká kola, na řídítkách pak gelové omotávky," popisuje Ebertová.

Doufala, že jí celníci z batožin nevyhodí litry infuzí, jimiž bude doplňovat živiny a tekutiny. Jinak ji mají zasytit rýže, nudle, ale i pizza a housky. "To jsou dobré cukry."

Servis bude Ebertové zařizovat čtyřčlenný doprovod včetně lékařů či mechanika. Splněný sen ji vyjde asi na půl milionu korun, pomohli sponzoři.

Loni kvůli němu opustila zaměstnání v oboru chemie a přidala v tréninku. Za jedenáct měsíců projezdí asi tisíc hodin, dalších 200 stráví ve fitcentru. "Skoro jako pracovní doba. A to bez regenerace."

Několik týdnů před odjezdem ji zasáhly rodinné starosti, dost zhubla. "Museli jsme kvůli tomu přešívat kalhoty. Teď jsou akorát a to je špatně. Ještě shodím při závodě."

I tady má specialitu: elasťáky vystlané gelovou vložkou. Hrozí opruzeniny a podlitiny. Závod je zkrátka dobrovolné mučení. Ebertová chce denně zvládnout 450 kilometrů. Plánuje deset hodin jízdy, hodinu pauzy, deset jízdy a tři volna. Na spánek z toho vyjde asi 120 minut.

"Ale síla, která člověka žene dál, i když je úplně mrtvej, jsou lidé, kteří na něj myslí a drží mu palce. Je to něco nedefinovatelného, ale nesmírně silného," tvrdí.

Ze zdolávání nejtěžšího cyklistického závodu světa se chystá sepsat knihu. Jaký asi bude její konec?







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze