Před rokem byl v CCC lídrem, dokončil Giro na výborném 12. místě a řekl si o smlouvu v první divizi.
V Astaně se nyní ocitl v jiné dimenzi.
Pro porovnání: roční rozpočet týmu CCC, sponzorovaného obuvním řetězcem, se odhaduje na čtyři miliony eur.
Mnozí jezdci v polské stáji pobírají jen základní roční plat, nařízený pravidly unie UCI, který činí 30 250 eur, zhruba 760 tisíc korun.
Stáj Astana má podle listu L’Equipe rozpočet pětkrát vyšší, tedy 20 milionů eur, byť stejně jako většina týmů oficiální čísla nezveřejňuje. V žebříčku nejbohatších jí tak má patřit čtvrtá příčka za Sky (35 milionů eur), Kaťušou a týmem Emirates.
Loňský lídr týmu Fabio Aru tu pobíral roční plat 2,5 milionu eur, ale po minulé sezoně jej vykoupili ze smlouvy šejkové z Emirates. A to i přesto, že v kontraktu s Astanou měl klauzuli, že jej smí vykoupit pouze takový tým, jenž mu nabídne o pětinu vyšší plat.
Giro d´Italia 2018Speciální příloha iDNES.cz |
Kazašský tým je státním projektem, v rámci propagace země jej platí státní fond Samruk. Letos v zimě se vyrojily zprávy, že stáj dosud neobdržela finance na začínající sezonu. Ovšem generální manažer Alexander Vinokurov, osobní přítel prezidenta Nazarbajeva, záhy ujišťoval, že sjednal nápravu.
„Všeho je tu víc než v CCC,“ srovnává Hirt. Mechaniků má tým na Giru šest, maséry čtyři. „Každý se stará jen o dva kluky z týmu.“
Zatímco v CCC používají už třetím rokem stejný týmový autobus a pět škodovek superbů, Kazaši disponují dvěma autobusy a nejméně patnácti passaty, o dodávkách ani nemluvě.
ORANŽOVÝ. Jan Hirt ještě v dresu druhodivizní polské stáje CCC.
„Také máme na rozdíl od CCC na Giru vlastního kuchaře,“ líčí Hirt, ačkoliv žádné výrazné změny oproti loňské hotelové stravě nepozoruje. „K večeři dostáváme vždycky maso a rizoto nebo nějaké těstoviny plus salát. A už hned po etapě máme v autobuse nachystanou rýži, jogurty, ovoce.“
Na loňském Giru sdílel pokoj s mladým Michalem Schlegelem, v Astaně žádná další česká stopa není, a tak jako spolubydlícího vyfasoval Itala Davida Villelu.
„Pokecáme o hloupostech a kolem dvanácté chodíme spát,“ popisuje. Vzhledem k dlouhým přejezdům mezi etapami se mnohdy dostanou na večeři až před 22. hodinou.
Cosi přece jen zůstalo stejné: tak jako v CCC nevládla polština, ani v Astaně nepřevládá kazaština či ruština. Oficiální řečí obou multikulturních stájí je italština. „Mluvíme jí se šéfy týmu, s mechaniky, se všemi,“ říká Hirt.
Pouze občas sportovní ředitel Šefer pronese při závodě do vysílačky nějaký pokyn i rusky. Přitom také oba Kazaši z týmu Lucenko a Zeits italštinu ovládají.
Hirtovým šéfem v CCC byl Piotr Wadecki, bývalý vítěz Závodu míru a jezdec stájí Lotto i Quick-Step, v současnosti velký cyklistický šíbr. Ovšem mozkový trust Astany, to je opět mnohem vyšší liga. Nad sportovním ředitelem Šeferem ční manažer Giuseppe Martinelli, který už přivedl k titulům z klání Grand Tour i Pantaniho, Contadora či Nibaliho. A ještě výše než on je v hierarchii stáje olympijský vítěz Vinokurov.
Na startu se triumvirát mocných schází k interním debatám. „Ale poradu týmu v autobuse pak vede Šefer,“ říká Hirt. „Řídí první auto a komunikuje s námi i během etap. Martinelli promluví jen občas na konci porady.“
Ty bývají delší než v CCC, zhruba desetiminutové, s detailnějším popisem taktiky i nástrah na trati, než Hirt býval za svých polských časů zvyklý.
V CCC byl chráněným klenotem a Wadecki s ním večer pravidelně závod osobně rozebíral. V Astaně? „Málokdy za mnou po etapě někdo zajde. Čekal jsem, že se budou řešit víc.“
Z lídra se tu stal domestikem.
Na minulém Giru si každý den musel hlídat nebezpečné situace, které ohrožovaly jeho postavení v celkové klasifikaci. „Bylo to psychicky náročné, ale i tak jsem si poslední dny užíval, protože jsem věděl, že se mi Giro povedlo,“ vzpomíná.
Letošní ročník pro něj není až tak vyčerpávající. „Nemusím řešit celkové pořadí a makat v každé etapě na 100 procent. Odvedu si svoji práci a mohu dojíždět v poklidu.“
Měl by díky tomu být uvolněnější, jenže šťastný není. Také v roli pomocníka lídra týmu Miguela Ángela Lópeze od sebe v kopcích čekal víc, nechtěl v nich odpadat tak brzy.
„Nevím, co je špatně. Prostě to není ono. Možná, že když jsem byl loni na Giru víc v zápřahu, jelo se mi líp. Ta hlava dělá v závodě hodně,“ přemýšlí Hirt.
Dostane ještě tři horské šance.
V Alpách může i šéfům Astany ukázat, jak kvalitním vrchařem dokáže být.