1. etapa: Kousek za Třebechovicemi pod Orebem se rovinatý terén začíná vlnit a šéf závodu ukazuje: První horská prémie. V rámci „testu“ si cyklisté vyjedou kopec dvakrát. Velitel tratě Vladimír Vávra (jinak také sportovní ředitel týmu Whirpool Author) je pozoruje ze zákrytu u silnice. Jakmile ho peloton mine podruhé, jde se do akce. Z kufru auta vytáhnout muší křídla a postavit je k silnici. Že nevíte, co to jsou muší křídla?
Vysoké praporky s různými reklamními nápisy, co vlají podél tratě a cyklistům zdálky symbolizují: Tady se rozdávají body.
Rozhodčí na motorce u nich zastaví chvíli před pelotonem. Do vysílačky zazní jména nejrychlejších pokořitelů nakloněné roviny. Pár vteřin a konec. Na další čtyři okruhy se křídla balí. „Ještě nástavec,“ vrací se Židík a ze země sbírá kovovou trubku. Vedle silnice trčí do výšky asi dvaceti centimetrů jako hrot. „Kdyby na ni někdo upadl...“ Větu nedopoví.
Vávra točí hlavou. „Šroubovák bych potřeboval,“ netají. Jedno z křídel prý vlaje křivě. Uprostřed lesa rychlá pomoc, neutrální vůz organizátorů projíždí za pár minut. Stačí dva tři rychlé pohyby a křídlo napříště vlaje napřímo.
Prémii opouštíme, míjíme vesnice v okolí. Místní postávají u plotů a na chodnících, naslouchají rozhlasové hlášení z prvního vozu kolony. „Za chvíli jsou borci tady, pojďte je povzbudit,“ nese se do dáli.
Caparti v mateřské školce v Libranticích za plotem vytrvale mávají - motorkářům, kteří jistí celou trať závodu, cyklistům i mechanickým vozům. Školačka opodál zvedá nad hlavu velkého plyšového medvěda, další mává velikonoční pomlázkou, nechybí ani dva papíry s velkým nápisem „Go!“
Ředitel závodu zastaví u silnice. „Tady máte trička,“ vyhazuje z okýnka stylové zelené trika organizátorů.
Poděkování se rozplyne ve zvuku přijíždějící motorky... Ve zpětném zrcátku se objevují vedoucí skupina, je čas sešlápnout plynový pedál. A oči stočit zpátky do zpětného zrcátka.
Polovina etapy je za námi, když Židík bere místo vysílačky do rukou mobil. „Ilono, prosím, mohla bys mi připravit nějakou svačinu? Zapomněl jsem si a už na mě jde hlad,“ žádá kolegyni ze závodní kanceláře. No jo, vždyť auta v koloně krouží po trati stejně dlouho jako cyklisté.
2. etapa: Poučení z Třebechovic - ve sluncem zalitých Hořicích řeší šéf závodu občerstvování jinak. Těsně před startem slupne smažák. Ještě než cyklisté vyjedou na trať, naruší tradiční předzávodní stereotyp milý moment - Martin Bláha z pražské Dukly dostává od organizátorů k narozeninám symbolických 38 hořických trubiček. Na chvíli stihne zapózovat s balonky a konec zábavy.
„Po startu to máme pravá - levá a pak to přijde,“ upozorňuje Židík. Vskutku, nohy vás rozbolí, jen na to stoupání pohlédnete. „To byla zeď,“ netají Pawel Cieslik. A to ji útlý Polák v dresu Whirlpool Author musel stejně jako ostatní vyjet třináctkrát.
Muší křídla drží u hranice prémie dokonale. I diváků na atraktivním místě přibylo. Vladimír Vávra hecuje Kaňkovského. Excelentní spurter se v kopcích trápí. „Dva defekty, sakra!“ uleví si při přejezdu horskou prémií.
Momentka z cyklistického závodu East Bohemia Tour .
Momentka z cyklistického závodu East Bohemia Tour .
Diváci se u trati se baví - dvojice chlápků v Lukavci-Dobeši má pro každý okruh připravený originální převlek: Je libo Supermana? Čerta? Starou babičku? Slečnu v bikinách? Smrt v dlouhém černém plášti se srpem v ruce? Nebo miminko v dětském postýlce?! „Jsou neuvěřitelní,“ směje se Židík. A z okénka letí další zelená trička.
Peloton se v těžkém kopcovitém terénu trhá na skupinky. Doprovodná motorka zastavuje auto ředitele závodu: „Ti za námi už jako odpadli?“
„Jo jo, to je tabák,“ hlesne Židík. Tabák = cyklistická hantýrka pro odpadlíky.
Vedoucí skupina upaluje za cennými vteřinami, zaručujícími žlutý dres. Konverzace rozhodčích ve vysílačce nabírá na intenzitě. „Kolik je náskok před pelotonem? Dvě minuty.. Šest minut... Devět... Dvanáct... Devatnáct... „Nedojete vedoucí skupina peloton o kolo?“ zazní otázka. Nedojela.
3. etapa - Na startu v Opočně fouká silný vítr. „Kluci, vlaje nám tam cedule na padesáti metrech před cílem,“ upozorňuje Židík kolegy těsně předtím, než vyjede směr Orlické hory. Relativně (zejména ve sjezdech) svižnou vyjížďku malebnou krajinou „ruší“ hlas z vysílačky: někdo z cyklistů upadl. „Nic to není, ale trochu z něj teče krev,“ zní hlášení z vysílačky. Číslo nešťastníka všem uniká...
Vedoucí devítičlenná skupina se odpoutává od pelotonu čím dál víc. Rozhlasový vůz, jezdící v čele kolony neustále žádá nové informace o odstupech. „Děvčata, kolik mají náskok?“ žádá rozhodčí.
Ve vysílačce se ozve mužský hlas: „Já jsem kluk, ale před chvílí to bylo šest minut a patnáct vteřin.“ Zatímco v autech jedou s kolonou dvě rozhodčí ženy, funkcí na motorkách se ujali jejich mužští kolegové.
Před posledním kolem premiérového ročníku East Bohemia Tour ředitelské opouští trať, na náměstí v Opočně je zapotřebí připravit slavnostní vyhlášení. Zpětné zrcátko se ke slovu dostane opět za rok.
