„Pak jsem měl jet ještě o rok později jako mistr republiky, ale byl jsem zraněný a před dvěma lety jsem do Florencie nejel, protože jsem si zlomil ruku. Že to ještě vyjde, jsem moc nepočítal,“ vypravuje zkušený borec, který si za místo svého druhého startu na světovém šampionátu zapsal americký Richmond.
Přitom se to, že by se mohl v nominaci českého družstva objevit, dozvěděl teprve dva týdny před závodem na druhém konci světa, na který se ostatní borci už pečlivě připravovali. Češi totiž nečekaně mohli poslat více jezdců než jen už nominovanou šestici a volba padla právě na Bucháčka, jenž v té době dokončoval se svým týmem etapový East Bohemia Tour.
„Docela se mi v něm dařilo, možná i to byla důvod, proč jsem tu možnost dostal,“ míní a přiznává, že následující hodiny byly trochu hektické. Uzávěrka přihlášek totiž byla právě v neděli, tak se nejdřív čekalo, jestli federace jeho nominaci na poslední chvíli schválí. A pak také na to, zda se podaří sehnat takovou letenku, aby se do dějiště šampionátu dostal včas. „Byl jsem jak na trní,“ přiznává cyklista.
Nečekaná šance zazávodit si na mistrovství světa Bucháčkovi nejen mírně prodloužila sezonu, ale hlavně ho postavila před problém, jak se během pár dnů připravit na závod, v němž by měl našlapat přes 260 kilometrů mezi světovou elitou. „Byl jsem dost unavený, před East Bohemia Tour jsem jel etapák v Bulharsku, takže jsem spíš odpočíval,“ vypravuje.
Den před odletem si ještě chtěl zkusit šestihodinový trénink, který by mu alespoň částečně nasimuloval mistrovský závod. „Bohužel jsem to nedal, vydržel jsem jen čtyři a půl hodiny. Stejně to dopadlo i v Richmondu, byl jsem na trati podobně tak dlouho,“ pokračuje.
Tam se na start postavil v roli pomocníka Zdeňka Štybara, který měl ambice bojovat o přední příčky. Dopředu s tím počítal stejně jako s tím, že do cíle pravděpodobně nedorazí. „Snad jsem ostatním pomohl, ale v jedenáctém kole už to dál nešlo, peloton se roztrhl a já zůstal vzadu,“ vysvětluje.
Jezdci z jeho skupiny dojeli k bufetu a tam vzdali, Bucháček ale okruh dokončil, přestože bylo jasné, že pro něj závod také končí. A nelitoval. „Jel jsem sám a přestože jsem v těch stoupáních na kostkách jel poslední, diváci mě skvěle povzbuzovali,“ vzpomíná.
Podobně příjemným zážitkem se rozloučil i s Richmondem Současně s ním opouštěl hotel i nový šampion Peter Sagan. „Tahal si kufry sám, tak jsem na něj jen houknul, že se toho moc nezměnilo. Smál se, opravdový sympaťák,“ dodává Bucháček také s úsměvem.
