Cyklistickému závodu Malevil Cup je deset let. Maraton horských kol vedoucí malebnými tratěmi na české i německé straně Lužických hor se za tu dobu vyšvihl ve vyhledávaný podnik, na který jezdí velké počty cyklistických nadšenců i profesionálů.
BikefestivalKellys Malevil Cup Pátek 8. května 15.00 Malevil Child's race (závod pro děti do 14 let) 18.00 Malevil hill sprint Sobota 9. května Detailní informace najdete na www.paklisport.cz |
Letos je přihlášeno 1300 jezdců, větší počet je vzhledem k ochraně přírody vyloučen. "Ale my jsme nikdy nechtěli závod obřích rozměrů. Důležité je, aby měl svoji duši," tvrdí Patrák.
Hlavní závody se letos jedou v sobotu 9. května. Pro cyklisty jsou připraveny trasy 62 a 106,5 kilometru. Oproti loňsku pořadatelé mírně prodloužili delší trať a přidali 300 metrů převýšení.
Cyklistický peloton vyrazí z náměstí v Jablonném v Podještědí. Cíl je na Ranči Malevil v nedalekých Heřmanicích.
Na trase čeká ty nejlepší závodníky horská prémie umístěná na kopci Hvozd. Vítěz získá 150 eur, tedy v přepočtu zhruba čtyři tisíce korun. Ten, kdo dojede první do cíle, si z Podještědí odveze 9 tisíc korun.
Nejčastějšími vítězi na dlouhé trati byli v minulosti Jaromír Purmenský a mezi ženami Barbora Radová, kteří si shodně připsali tři prvenství.
"Lidi na Malevil táhne i nádherné okolí ranče," říká trojnásobný vítěz Purmenský. "A prémie jsou pro ty nejlepší dobrou motivací."
Cyklistický závod Malevil Cup je součástí Českého poháru v bikemaratonu a také mezinárodní série Marathon ManEurope. "Do ní se přes ekonomickou krizi přihlásilo 210 závodníků, což je víc než vloni," upozornil Patrák. Jedná se navíc o jediný závod v Česku zařazený do kalendáře Mezinárodní cyklistické federace UCI.
Letos poprvé budou mít na Malevilu svůj vlastní závod cyklisté s tělesným hendikepem. Ti mají zkrácenou trať na 45 km s cílem v německém Oybinu.
Program Malevilského bikefestu začíná už v pátek 8. května. To je přes den na programu nejdřív orientační závod, pak klání dětí a nakonec závod do vrchu.
K desátému výročí dostali pořadatelé Malevilu krásný dárek. Evropská cyklistická unie přidělila do Lužických hor pořadatelství mistrovství Evropy v bikemaratonu pro rok 2012! "Je výjimečné, aby se pořadatel v Česku dostal takhle daleko a dokonce bude pořádat evropský šampionát," řekl Jaromír Purmenský.
Dlouhou trať ujel loňský vítěz Jan Hruška za rekordních 3:48:27 hod., čímž donutil pořadatele letošní závod prodloužit o nový úsek kolem Luže. Závod naroste o čtyři kilometry a 300 výškových metrů, což z něho dělá jeden z vůbec nejobtížnějších v Česku. Malevil Cup patří jako jediný svého druhu v republice do kalendáře Mezinárodní cyklistické unie UCI a její řády jasně stanoví, že maratón horských kol musí trvat nejméně čtyři hodiny.
Na trať letos poprvé vyrazí i handicapovaní
Pořadatelé oslovili Tomáše Poucha, lídrem paratýmu Černí koně, a nová tradice byla nastartována. "Budu moc rád, když se kategorie paralympic ujme, a závodu se zúčastní početné pole cyklistů s tělesným handicapem," uvedl Pouch. Trasa pro kategorii handicapovaných bude zkrácena na 45 kilometrů. Start je v sobotu 9. května v 10.00 na náměstí v Jablonném v Podještědí, cíl v německém lázeňském městečku Oybin. "Odtud se mohou účastníci vrátit buď speciální kyvadlovou dopravou Malevilským Shuttle Busem," upozorňuje Radek Patrák, hlavní organizátor Malevil Cupu. Ovšem případní zájemci nemusí závod ukončit, ale mohou pokračovat na 62 km dlouhé trase s ostatními dál, a tak změřit svou výkonnost se "zdravými" soupeři. |
Desátý ročník Malevil Cupu přinese i jednu převratnou novinku. Patrák: Závod musí mít svou duši
Na začátku byl bláznivý nápad uspořádat menší cyklistický závod v prostředí Lužických hor. Dnes jezdí na Malevil Cup pravidelně přes tisíc cyklistů a doprovodný program narostl na dva dny.
"Závod vznikl z čiré blbosti," usmívá se Radek Patrák, který je duší celé akce. "Inspiroval jsem se na Králi Šumavy. Pak jsem potkal v hospodě v Mařenicích majitele Ranče Malevil, který byl tehdy čerstvě otevřený, a dohodli jsme se."
Co vás k myšlence pořádání závodu přivedlo?
V tomto koutě kraje kolem Jablonného se nic nedělo a já jsem z toho byl zoufalý. Říkal jsem si, že s tím musíme něco udělat. Neměli jsme tehdy žádné sponzory, ale majitel ranče mi slíbil, že mi v případě průšvihu vypomůže. Dnes jsme rovnocenní partneři.
Jak vypadal první ročník?
Přihlásilo se jen dvě stě lidí, jenže závod jich nakonec jelo 510, s tím jsme vůbec nepočítali. Dnes máme přes 1300 účastníků a ubytovací kapacity v okolí jsou dopředu plné.
Jak vás napadlo vést trasu po území Česka i Německa?
Měli jsme šanci získat peníze z evropských fondů Phare, ale k tomu bylo potřeba dodat akci mezinárodní rozměr. V Německu jsme neměli žádné kontakty, ale oslovil jsem starostu Oybinu a v pohodě jsme se domluvili. Když pak přijela kontrola z Evropy, tak se nestačila divit, kolik tu máme účastníků. Mimochodem, Němci dnes tvoří víc než deset procent startujících.
Trasa vede Lužickými horami. Které místo je nejhezčí?
Nejkrásnější úseky jsou podle mě skalní města nad Oybinem. Mimochodem, po německé straně vede třicet kilometrů tratě, a to není málo.
Měli jste během těch let nějakou krizi?
Ano, při druhém ročníku. Bylo blbé počasí, měli jsme navíc problémy s výsledky. Tehdy jsem si říkal, že už to dělat nebudu. Po prvním ročníku jsem si totiž myslel, že už to umíme a všechno půjde samo. Omyl.
Kolik lidí se na přípravě závodů podílí?
Celkově asi dvě stě padesát. Máme sedm občerstvovacích stanic a osmdesát lidí, kteří na trati podávají banány a tak. První rok to bylo samozřejmě v mnohem skromnějších číslech.
Čím se váš závod odlišuje od ostatních?
Snažím se, aby měl duši, neděláme ho prvoplánově na kšeft, i když bez peněz to taky nejde. Chci, aby tu panovala pohoda. Léta jsme byli součástí seriálu Kolo pro život, ale už mě to nebavilo. Bylo to příliš neosobní. Letos máme novinku, která snad cyklisty potěší: každý účastník po dojetí dostane ke guláši i štrúdl. Aby se cítil jako doma.
