Trať, jejíž profil nevzbuzuje přílišné obavy ani u horších vrchařů. Podpora silného týmu, který za půl roku společného působení ukázal, že je schopný svému lídrovi připravit dobré podmínky pro závěrečný spurt. A nezbytná spurterská kvalita doplněná dobrou aktuální formou a lety nabitými zkušenostmi.
Přesto z Aloise Kaňkovského, který mistrovství republiky po svém zimním příchodu z Dukly Praha poprvé pojede v hradeckých barvách, před startem žádné výrazně optimistické řeči nedostanete. „Neberu to takhle. Něco se dá říct až ve chvíli, kdy ten okruh opravdu uvidím, ale i tak na předpoklady nedám. I kdyby byl okruh lehký, může se stát cokoliv, co závod ovlivní. Třeba vítr nebo někdo ujede, možností je hodně,“ říká dvaatřicetiletý borec, jeden z těch, kteří by v hradeckém dresu měli útočit na nejvyšší příčky.
Podle profilu to vypadá, že závod není na kopce nějak náročný, což by vám mohlo vyhovovat.
Možná vypadá, ale člověk to opravdu musí vidět. Jako třeba teď v Baku.
Tam jste v závodě Evropských her do cíle nedorazil. Bylo to velké zklamání?
To určitě ne. Už když jsme do Baku přijeli a okruh jsem viděl, bylo mi jasné, že musíme jet na Petra Vakoče, pro nás spurtery byl hodně těžký. A pak se ukázalo, že to byla dobrá volba. On z Gira přijel rozjetý v kopcích, měl dobrou formu a třetí místo je hodně pěkný. Takže zklamání to určitě nebylo. Navíc zdaleka jsem nebyl sám, kdo z kola slezl. Třeba Nizozemci prvních šedesát kilometrů tahali, a za dalších pár desítek byli čtyři ze závodu pryč.
Byl to hodně náročný závod?
Těžký na krásné trati, kde bylo hodně technických pasáží a během kterého také hodně foukal vítr. Byl situován do pěkného prostředí, pro závodníky byl někdy až riskantní, v řadě míst hrozil pád, ale pro lidi asi byl hodně zajímavý a přitažlivý.
Jak se vám jeví okruh v Žilině, na kterém se pojede mistrovský závod?
Jak jsem říkal, ještě jsem ho neviděl, teprve pak se snad dá něco říct. Ale dopředu stejně nic moc. Ostatně já už s tím mám své zkušenosti.
Myslíte ty, podle kterých jste měl být favorit, a nevyšlo to?
Přesně tak. Třeba před dvěma lety v Dubnici na mě jela celá Dukla a vypadalo to dobře. Jenže pak jsem patnáct kilometrů před cílem dostal křeče a musel jsem z kola vystoupit. Tohle hodně mrzelo, bylo to velké zklamání, ale to jsou závody a i s tím se musí počítat.
Ale že jako tým budete na startu patřit k těm, které by mohly uspět, s tím asi souhlasíte.
Tak to ano, protože naše sestava je opravdu vyvážená. Z toho ale také vyplývá, že nás je víc, kteří mohou závod zajet dobře. Výbornou sezonu má Jirka Polnický, je tady Tomáš Bucháček, Martin Hunal a další. Zdaleka to není je na mně. Rozhodující bude, kdo závod dobře objede a dostane se do koncovky.
Skoro to vypadá, že nechcete nic zakřiknout, abyste nedopadl podobně jako třeba před dvěma lety.
Ale na tom není co zakřiknout. Závod nám buď vyjde, nebo ne. My tam jedeme s tím, že jsme na tom jako tým dobře, a podle situace se uvidí.
