„Jsi těžká, ale moc krásná,“ zašeptal v cíli, když silnice kousek za argentinským městem Ushuaia skončila vmoři. Bylo to letos 8. března.
Přitom z Anchorage na Aljašce vyrazil loni 29. července. Projel 14 států a dostal se až do nadmořské výšky 3500 metrů. Na cestě strávil dlouhých 223 dnů, přesto pokořil Pan Americanu jako jeden z nejrychlejších cyklistů v historii.
„Ale dalo mi to pořádně zabrat,“ přiznává Dostál. „Cesta kolem světa tak náročná nebyla. To jsem sice najel šedesát tisíc kilometrů, jenže za tři roky,“ připomíná výpravu, která ho před deseti lety proslavila.
Cestou ze severu na jih amerického kontinentu měl dvě lehčí nehody, okradli ho. Spal ve stanu, pod širákem i v levných ubytovnách. Neměl chuť předčasně skončit? „To ne, i když v horách se proti mě spikly snad všechny přírodní živly. Pršelo. Foukalo. A trápil jsem se i v pouštích.“
Těmi musel projet v Peru a na severu Chile. „Bylo tam pořádné vedro. Nikde žádný stín a do toho protivítr.“ Naopak si pochvaloval putování Argentinou. „Tam se mi podařilo zvládnout rekordní etapu ze všech osmi expedic, které jsem dosud absolvoval,“ podotýká Dostál.
Během jediného dne ujel 264 kilometrů. „Pokud by mělo jít o oficiální rekord, tak by určitě neprošel, protože jsem měl nepovolenou podporu větru, pěkně mě tlačil do zad,“ usmívá se sedmačtyřicetiletý cestovatel.
Na žádnou další výpravu zatím nemyslí. Po návratu domů, do Hlubočce na Opavsku, si zhluboka vydechl. „Jsem rád, že to skončilo. Teď se budu věnovat rodině,“ slibuje. Seznamuje se s desetiměsíční dcerou Annemarií. Tu naposledy viděl, když měla dva měsíce. Už se těší, až spolu na kole vyrazí na výlet.
