V zápase jich házela devět. V pořadí šestou sice nedala, ale coby exekutorka nastoupila i na tu další. "Já si na ní věřila, trenér mi věřil, prostě ideální kombinace," usmívala se po utkání.
Na usměvavou náladu měla nárok, český tým předvedl dobrý výkon. "Poprvé jsme tady hrály opravdu tak, jak má hrát tým. Když někdo udělal chybu, druhý mu pomohl," pokyvovala hlavou.
"Bojovaly jsme od první minuty. Věděly jsme, že musíme strašně tvrdě pracovat v obraně a že když soupeřky aspoň trochu odbráníme, tak nás vzadu zachrání Černoška," popsala klíčové body taktického plánu.
A ten vyšel na jedničku. "Poprvé jsme dávaly jednodušší góly z rychlých protiútoků, což bylo strašně důležité. Samozřejmě že záleží na tom, co vám soupeř dovolí, ale klíčové bylo opravdu to, že jsme zahrály kolektivně. Dařilo se nám to, co dosud ne. Balon létal z ruky na volnou hráčku, která měla dost času na to, aby dala gól."
Angolanky, které statečně vzdorovaly Ruskám a v závěru utkání s Koreou mohutně stahovaly náskok favorizovaných Asiatek, tentokrát působily malátnějším dojmem. Možná díky únavě, možná pod dojmem, že na šampionátu tak jako tak v neděli končí.
"Měly jsme z nich velký respekt, první tři zápasy tu odehrály výborně, i když v nich prohrály. Možná jim už trochu docházejí síly. Ale i dnes, když proti nám vytáhly obranu, měly jsme s tím problém. Naštěstí to ale nebyla taková smršť jako v zápasech s Koreou a Rakouskem, ty trestaly každou chybu," ví hráčka německého Neustadtu.
To, že na šampionátu nehrála do zápasu s Angolou svou nejlepší házenou, dobře ví."Samozřejmě, že jsem ze sebou byla nespokojená. Ale to snad tady musel být každý," tvrdí.
"Házená je kolektivní sport, takže když se nedaří družstvu, jednotlivec nic nezmůže. Hrály jsme pomalu, nevypracovávaly si šance. Snad se to teď otočí k lepšímu," uzavřela svou pozápasovou zpověď a spěchala držet palce Rakušankám v zápase s Ruskami.
