Ne vy, ale Roman Šebrle je mistrem světa. Zaslouženě?
Ano. Jsem za Romana opravdu šťastný. Vždyť je to jediná medaile, která mu chyběla, a on o ni usiloval tak dlouho. Je mým dobrým přítelem. Jsem rád, že je to právě Roman, kdo mi sebral titul. Jenže zároveň jsem pořád zklamaný. Hodně zklamaný.
Nelitujete teď, že i se zraněním z výšky jste nezkusil pokračovat?
Nešlo to. Při odrazu mi podklouzla noha, natáhl jsem si stehenní sval. Bolel jako čert. Doktor mi udělal akupunkturu, ale nic nepomohlo. Než riskovat ještě větší zranění, raději jsem vzdal. Možná bych ještě hodně pomalu odběhl čtvrtku, ale o překážkách a tyči se nedalo vůbec uvažovat.
Být zdravý, zvítězil byste?
Věřím tomu. Začal jsem dobře. Kdybych skočil 209, byl bych spokojen i s výškou. Čtvrtku bych zvládl za 48,00. Diskem jsem hodil v tréninku 54 metrů, v tyči jsem si vytvořil tréninkový osobák 520. A oštěp mám vždy silný. Myslím, že kdybych zůstal zdravý, nikdo by mě tu neporazil. Ale kdyby jsou nanic. V závodě jsem nezůstal. A vyhrál Roman.
Věřil jste mu před oštěpem, že ještě zvrátí průběh desetiboje?
Věděl jsem, že Maurice a Dmitrij nejsou nejlepší oštěpaři. Čekal jsem, že Roman hodí daleko, stejně jako v Helsinkách. Pomohlo mu i počasí. Tohle bylo nejlepší počasí na oštěp.
Co pro vás letošní zkušenosti znamenají směrem k olympiádě v Pekingu? Budete opatrnější?
Letos jsem byl každou chvíli zraněný. Příští rok to doufám už bude jinak. Jestli přijedu do Pekingu zdravý a dobře připravený, ani tam by mě neměl nikdo porazit. Nepotřebuji k vítězství ani osobní rekordy. Pokud předvedu své průměrné výkony, udělám na olympiádě 8900 bodů. A tak vysoko nikdo jiný být nemůže.
 Americký desetibojař Bryan Clay, právě podbíhá laťku ve výšce 200 cm. |
