Cinkovu sezonu poznamenaly zdravotní problémy. Prožil sice skvělý úvod roku, kdy mu vyšly dva závody Světového poháru, jenže dlouhé cestování do Afriky a Austrálie přineslo své následky. A někdejší mistr světa do 23 let uprostřed sezony nebojoval se soupeři na kole, ale s angínami.
„Ale hřeje mě, že jsem se dokázal vzchopit a připravit se na důležitý závod,“ říkal po mistrovství světa v norském Hafjellu, kde dojel dvanáctý.
Po šampionátu se ještě chvíli pro radost na kole vozil, na rozloučenou se sezonou vyhrál dva menší závody a pak už zasloužený klid, kdy si mohl dopřát v sezoně zakázané ovoce. „Určitě ne každý den, ale občas si dám něco, co jindy nemůžu.“ Proto i v Jizerských horách byl Cink při pohledu na stovky bojující cyklisty v klidu.
„Už se mi nechtělo,“ přiznal a přidal další důvod své „lenosti“: „Navíc jsou to amatérské závody. Kdyby šlo o větší závod, tak bych možná jel. Ale takhle se mnou ta atmosféra nic nedělá.“
Teprve za týden se biker zase pustí do velké dřiny na příští sezonu. „Bude to lehčí trénink a pak mě čeká první soustředění v Livignu,“ nastínil Cink. „Jsou tam sice samé kopce, ale tam budu dělat všechno - když napadne sníh, půjdu na běžky, budu chodit na túry, kolo si beru jen na válce. Jde tam hlavně o nadmořskou výšku.“
