Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Je blízko zápisu do historie. Zas tak špatný nebudu, smál se Froome

Chris Froome | foto: Unipublic

10 2017
Alto de l ́Angliru (Od našeho zpravodaje) - Dvacet minut pokorně čekal, než si svou tiskovou konferenci odbude domácí modla Alberto Contador. Až poté Chris Froome vstoupil do tleskajícího sálu plného reportérů. Usadil se na židli a s vyčerpaným, ale šibalským úsměvem španělsky poděkoval: „Gracias.“

Pokud se nic nepředvídatelného v neděli nesemele, dvaatřicetiletý Brit se stane prvním cyklistou, který ovládne Tour i Vueltu v jedné sezoně poté, co se španělská Grand Tour přesunula do pozdějšího termínu.

Co právě teď, jen pár minut po dojezdu rozhodující etapy Vuelty prožíváte?
Je to něco absolutně neuvěřitelného. Ty tři týdny byly nesmírně náročné a mi se povedlo dokončit ten kýžený double. Chtěl bych všem poděkovat za podporu a hlavně mému týmu, který byl celou dobu fantastický.

Jaké emoce s vámi dnes na kole cloumaly?
Těžko se to popisuje, protože dneska to bylo dost pekelné finále tří týdnů závodění. Celou Vueltu jsem na tom byl vážně skvěle, přesto jsem až do dnešní etapy neměl nic jisté. V tom krátkém a agresivním dni se totiž mohlo stát úplně cokoliv. Ale čím blíž jsem byl cíli, tím to pro mě bylo příjemnější. Pak už jsem dokonce počítal i kilometry a když jsme spolu s Woutem (Poelsem) vyjížděli Angliru, bylo to něco úžasného.

09.září 2017 v 21:43, příspěvek archivován: 09.září 2017 v 23:32

Face says it all! #Angliru #LV2017 #lavuelta @simongillphoto https://t.co/jETXt5XIHA

Je to velké zadostiučinění, že se vám to konečně povedlo?
Tyhle momenty vynahrazují všechno to utrpení a čas bez rodiny, takže ano. Už loni jsem byl hodně blízko, ale takticky jsem si celý závod pokazil (ve čtrnácté etapě na Formigal). Ale i tahle zkušenost mi dala další motivaci. Ukázala mi, že je možné vyhrát double Tour-Vuelta a i proto jsem letos změnil přípravu. Na jaře jsem jel jen pár závodů a před Tour jsem tak měl jen pár závodních dní. To se mi na Vueltě vyplatilo a musím za to poděkovat mému trenérovi Timu Kerrisonovi.

Dnes to bylo také naposled, co na vás v kopcích útočil Alberto Contador.
Vlastně jsme dneska udělali všechno, co jsme mohli, abychom Alberta dostihli, a stejně se to nepovedlo. Musím mu pogratulovat, protože končit takhle kariéru je pro něj nádherné. On byl vždycky agresivním cyklistou, tolikrát tvořil závod a dneska před ním musím smeknout klobouk. Krásně mu to do rozlučky zapadlo. Teď to pro mě bude určitě jednodušší, když už jezdit nebude (zasměje se).

Fotogalerie

Dá se tohle vítězství srovnat s některým z Tour?
Nedá, každé vítězství je jiné a je za ním jiný příběh. Pro mě to dneska bylo hodně emotivní, možná ještě víc než letošní vítězství na Tour. Asi je důvod, proč tuhle dvojkombinaci ještě nikdo nedokázal pokořit. Byla to totiž obrovská výzva.

A vy jste ji jako první poté, co se Vuelta přesunula do pozdějšího termínu, zvládl. To musí být zvláštní, ne?
Je to vzrušující. Jsem rád, že jsem to dokázal, protože letos to nebyla vůbec jednoduchá Vuelta. Vždyť skoro každý den jsme mezi sebou bojovali my, co jsme jeli na celkové pořadí, v tomhle to byl brutální závod. Ale znovu jsme u týmu, který byl fantastický a pomohl mi i v horších momentech. Stejně jako španělští fanoušci, kteří mě celou dobu podporují. Proto se sem tak rád vracím.

Eddy Merckx kdysi řekl, že toho možná ještě hodně vyhrajete, ale pro něj nejste mimořádný cyklista. Co na to říkáte?
Každý má právo na svůj názor, ale něco mi říká, že když jsem teď dokázal něco, co nikdo jiný, tak zas tak špatný nebudu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze