Každý den má víceméně podobný.
Vstane a hned dopoledne se zavře do své „místnosti bolesti“, jak jí přezdívá. Na stěnách visí jeho žluté dresy z Tour i další trofeje, které mu připomínají, kým je.
Všude kolem jsou ale mučící nástroje.
Mučící pro jeho tělo.
Ano, i Chris Froome tráví poslední týdny zavřený doma v Monaku. Na rozdíl od mnoha dalších cyklistů kvůli tomu ale psychicky netrpí, spíše naopak.
„Chris si určitě nestěžuje, že je sezona aktuálně pozastavena, takhle to řeknu,“ usmívá se šéf týmu Ineos Dave Brailsford.
Už totiž nemusí až tak závodit s časem.
Už není pod tlakem, jestli se stihne do konce června vrátit do své bývalé formy. Najednou má na všechno o dost více času.
Člověk nemá limity
Odložený start Tour, která má podle aktuálních informací začít 20. srpna, mu velmi nahrává. O to víc, když rekonvalescence je lépe, než se očekávalo.
Přitom na přelomu roku přicházely od okolí Frooma nemilé zprávy.
Že už se nikdy nedostane na svou bývalou výkonnost, že už nikdy žádnou Grand Tour nevyhraje.
I to ho ale pohánělo.
„Nerad přemýšlím o tom, že člověk má nějaké limity. Cyklisté si neustále dávají cíle. Pokaždé, když se proti mně něco postaví, mám o to větší chuť dokázat, že to překonám. Když mě lidé odepisují, pohání mě to v tom ukázat jim, že se mýlili,“ říká.
Proto si často prohlíží fotky svého zranění z loňského června. Připomínají mu, jak velkou překážku před sebou měl.
O to více je pak Froome motivovaný k tréninku.
„Jsou to drsné a ponuré obrázky, když mi tam vyčnívají kousky kostí, ale také mě ty fotky motivují. Připomínají totiž, jak daleko jsem došel za posledních několik měsíců. Stalo se to před méně než rokem, teď už jsem ale zpět v plném tréninku. Má rekonvalescence je prakticky u konce a doufám, že letos vyhraju Grand Tour. Úžasný kontrast,“ líčí Froome.
Ano, Chris Froome chce opravdu letos vyhrát Grand Tour.
„Přijet na Tour a bojovat o páté vítězství se zdálo po loňském pádu nemožné. Ale jsem tady a jsem připraven,“ hlásí.
Jeden z největších comebacků
Froome prý aktuálně netrpí bolestí a může trénovat přesně tak, jak byl zvyklý před svým pádem.
Už nemá žádná omezení a údajně se při dlouhodobých trénincích dokáže dostat na podobná čísla jako před svým zraněním.
„Za prvé – je úžasné, že ten chlap může znovu trénovat. Kdybyste viděli, kolik hodin tráví v posilovně, na ergometru, to jsou šílená čísla. Co dělá pro svůj návrat, to opravdu bolí,“ říká Brailsford. „Není pochyb o tom, že dělá maximum pro svůj návrat. Snaží se trénovat více než ostatní, aby byl připravený, až se sezona rozjede.“
Je otázkou, kdy to opravdu bude.
Froome se k závodům vrátil v únoru na UAE Tour těsně předtím, než ve světě propukla pandemie koronaviru. Odletěl do Jižní Afriky na tréninkový kemp, ze kterého se na konci března vrátil. Od té doby je doma v Monaku.
„Pořád dělám cvičení určená k posílení mé zraněné nohy, ale jinak už absolvuju tradiční tréninkové dávky, na které jsem byl zvyklý. Z toho mám velkou radost,“ říká.
Proto mu i sebevědomí narostlo. Proto už zase prohlašuje, že chce vyhrát Tour.
Že mu 20. května bude už 35 let, a stal by se tak po Firminu Lambotovi druhým nejstarším šampionem? S tím problém nemám.
„Mám pořád jeden sen, kterého chci dosáhnout, než skončím – abych měl více triumfů na Tour než kdokoliv jiný. Tak by z mého pohledu vypadal dokonalý scénář, ale moc dobře vím, že je přede mnou ještě ohromná spousta práce, aby se tento sen stal skutečností,“ říká.
Sám ví, že by šlo o jeden z největších sportovních comebacků historie. Že by se přiřadil k velikánům typu Rogera Federera, Tigera Woodse a dalších, kteří se i přes zranění dokázali vrátit na úplný vrchol.
„Mám zkušenosti, ohromnou motivaci a samozřejmě chci, aby se to vyplnilo. Po té nehodě jsem měl spoustu času na přemýšlení. A teď už chápu, proč se sportovci, kteří si prožili podobné zkušenosti, vrátili silnější. Vezměte si Valverdeho, jak si na Tour zlomil nohu, ale pak se vrátil a stal se mistrem světa,“ připomněl Froome.
Dokáže něco podobného?