Po velmi dobrém výkonu, jasně nejlepším na šampionátu. Však i sám kouč poté přiznal: "Nejsem příznivcem velkých slov, ale dneska chlapci podali nadlidský výkon."
I po velkém zlepšení proti Francii jste říkal, že na pochvaly je ještě čas. Po Maďarsku tým pochválit můžete?
Samozřejmě, proč ne? Ale zítra se budeme zase bavit o tom, co bylo jak dobré, tak špatné. Kromě týmu chci pochválit především fanoušky: klobouk dolů před nimi, byli v menšině a maďarských kotel stejně překřičeli.
Co bylo podle vás třemi klíčovými body k výhře nad Maďary?
Bylo tam srdce, obrana výborně fungovala. A zatřetí: normálně míváme problémy s útokem na postavenou obranu, ale tentokrát byli v útoku všichni nebezpeční, hráli disciplinovaně, s tlakem. Něco jsme zahodili, ale neztratili jsme hlavu.
Co byste řekl k výkonu velkých opor, nejlepšího střelce Filipa Jíchy a výtečně chytajícího brankáře Martina Galii?
Nechci moc mluvit o jednotlivcích. Sám jste je nazval tahouny, ale vezměte si výkon Honzy Filipa, Dana Kubeše, Tomáše Sklenáka... A nejen ti, co hráli, i lavička zápasem žila, všichni drží při sobě. Je to úspěch celého týmu.
Je pro trenéra výhoda mít na lavičce hráče, kteří to ostatním nezávidí?
Jedno jim to není, všichni jsou nažhavení a chtějí hrát. Ale jsou momenty, kdy ani já nepůjdu do tak velkého rizika, abych pokazil výsledek. Dnes jsme to odehráli v podstatě v 10 lidech, v tom se celý turnaj odehrát nedá, určitě dostanou šanci i jiní. V tým neexistuje zášť, všichni si navzájem přejí, mužstvo je založené na velmi dobré atmosféře.
Jak jste viděl obranu soupeře? Maďarská defenziva byla někdy možná až příliš tvrdá, nezdálo se vám?
To bylo vidět už proti Španělům a Francouzům. Omlouvám se za ten výraz, ale Maďaři se s tím nes... Jdou do všeho naplno, je to dost tvrdé. Ale dopláceli na to vyloučeními a my jsme je trestali. Ano, obrana byla tvrdá a vzbuzovala respekt, ale díky osobce na Filipa Jíchu tam bylo víc místa pro ostatní hráče. Na to Maďaři doplatili.
Nyní na vás postupně čeká Slovinsko, Polsko a Německo, všechno velmi dobří soupeři. Na kolik bodů si věříte?
Teď se musíme hlavně uklidnit. Jsme v euforii, máme plnou hlavu vítězství. V sobotu nás čeká přelet do Innsbrucku a večer si sedneme a pobavíme se o soupeřích. Byla tu velká nervozita, jestli projdeme dál - ať si každý říká, co chce, ale měli jsme skupinu smrti. První krok jsme splnili a můžeme teď hrát svoji házenou.
Přesto, šance na dobrý úspěch se nabízí, ne? Euro je zatím tak vyrovnané, že každý může porazit každého, souhlasíte?
Víte, řeknu to takhle. Teď jsme dvanáctí a s tím nikdo, ani mančaft ani já, spokojení nebudeme.
