Byla jedna hodina v noci z neděle na pondělí, když si nový chicagský viceprezident Arturas Karnišovas uvědomil, že není nač čekat. Zvedl telefon a nabídl Marcu Eversleymu pozici generálního manažera.
Litevec věděl, že jeho budoucí britsko-kanadský kolega je stále ještě vzhůru. V televizi ESPN v tu dobu běžela repríza dokumentu The Last Dance.
Dostáváte šanci řídit Chicago Bulls a do toho velké emoce kolem týmu Michaela Jordana. Taková nabídka se pak ani nedá odmítnout, chápete?
Ne snad že by si to Eversley do rána rozmyslel a životní šanci zatoužil zahodit. Po 14 letech funkcionářského zrání v Torontu, Washingtonu a Philadelphii má nyní prostor rozhodovat.
Symbolicky se stává prvním generálmanažerem Bulls s africkými kořeny. Což se teď (nejen) v NBA hodně řeší. „Je to pro mě důležité. Jsem na to hrdý. Jedná se o ohromnou zodpovědnost, jsem černoch a jsem ve vedoucí pozici ve městě, kde je tolik mladých černých. Být vidět je důležité. Takto obsazený post u Bulls může mnohé změnit,“ osvětluje Eversley rasovou stránku věci.
Po odtažitém duu John Paxson a Gar Forman přichází nová generace manažerů. Pro éru, kdy si důležitě musí připadat také fandové a hvězdy.
Karnišovas už v minulých týdnech rozehrál téma návratu k hrdosti na svůj klub a vyhlásil ultimativní cíl v podobě sedmého titulu.
Eversley zase symbolizuje přívětivou tvář vůči hvězdám. Vztahy, to je slovo, které při jeho představovaní často zaznívá. Ještě před svým působením v NBA totiž jednu dekádu pracoval pro obuvnického a oděvního giganta Nike. Jeho role? Péče o hráče a rozvíjení jejich jména. Development brandu.
„Naším cílem je navrátit Bulls důležitost a zařídit, aby jeho značka byla zase cool,“ shrnuje svůj nový úkol Eversley.
Stejně jako Karnišovas po letech v Denver Nuggets má i Eversley dobrou pověst coby vyhledávač talentů. Pro Philadelphia 76ers v loňském draftu trefil Matisseho Thybulleho na pozici číslo 20. Za své učitele uznává Bryana Colangela a Masaie Ujiriho (který ho „zasvětil do umění skautingu“).
Marc Eversley se představuje novinářům a fandům Chicaga:
Budoucnost Chicago Bulls se jeví jako světlá. Jen jedna velká kaňka na jejich logu zůstává - trenér Jim Boylen. Tak špatnou pověst v současnosti nemá snad žádný z jeho 29 kolegů v soutěži, najít pro něj obhájce by byl herkulovský úkol. Boylen se stal dalším symbolem toho špatného v Bulls, takže si svůj post jen sotva uchová.
Šéfové mu chtějí dát šanci. „Dokud jsme s nikým nemluvili osobně, dokud jsme neviděli ani jeden trénink, změny dělat nebudeme, všech zaměstnanců si vážíme,“ vyhlásili Karnišovas s Eversleym.
Hlavní teď pro ně bude připravit se na draft, na trh s volnými hráči. Pracovat na zlepšení nadějí, které má klub pod smlouvou. Jakkoli povýšit mladý, ale prohrávající kádr.
Ale pravdou je, že fandové volají po trenérově hlavě. Boylen by byl blázen, kdyby se po jakýchkoli slovech od svých šéfů radoval.
