V Dauhá totiž probíhá jejich šampionát, mistrovství světa klubů. "Jsem zvědavý na novou zkušenost," říká univerzál Jan Štokr. Reprezentační eso dnes akci zahájí v barvách italského Trentina: obhájce trofeje a také úřadujícího vítěze Ligy mistrů. Štokr v týmu absolutní elity hraje od léta – a teď vyhlíží první možnou trofej.
Jak to v Kataru vypadá?
Myslel jsem, že tu bude větší teplo, je tu tak kolem 20 stupňů a fouká silný vítr. Ještě jsem se moc nerozkoukal, ani jsem nestihl navštívit Jakuba Novotného (druhý Čech na MS, hraje za polský Belchatow). Je to určitě zajímavá země, snad bude čas něco vidět.
Co atmosféra? Když se přiděloval fotbalový šampionát, řešilo se, že fandění v této oblasti nemá zrovna tradici.
Hala je tak pro 3 tisíce lidí a při středečních prvních zápasech byla prakticky prázdná. Jen nad hřištem mají ochoz šejkové, kteří si tam sedí v luxusních křeslech a koukají na zápas.
Je to aspoň vykoupené výjimečným servisem, speciálními podmínkami?
V šatně zlatý kliky nejsou, jen lednička plná pití. Hotel je luxusní, ale nijak přehnaně.
Řešil jste dopředu se spoluhráči, co vás čeká? Trentino loni MS klubů vyhrálo.
Předtím moc ne. Jen nám trenér někdy minulý týden řekl, abychom se pomalu začali na turnaj připravovat a podřídili jsme tomu fyzičku, měli jsme třeba těžkou posilovnou. Ale na víc nebyl čas: program máme takový, že každé dva dny hrajeme, kumulují se zranění, je to zběsilé. Hledají se všechny možnosti, jak dostat zraněné zpátky, ale třeba jeden spoluhráč má zlomenou ruku, s čímž doktoři těžko něco udělají.
Vy od akce čekáte co?
Novou zkušenost. Budu rád, že si jednou můžu říct: zahrál jsem si na mistrovství světa klubů. V klubu určitě chtějí obhájit vítězství, cíle jsou tu vysoké. Obhajujeme toho plno.
Trentino vyhrálo i Ligu mistrů, platí za nejlepší tým světa. Jak si v hierarchii trofejí stojí MS klubů?
Co jsem slyšel od lidí, fanoušci jsou hodně upjatí na italský titul, je jim skoro jedno, jestli se vyhraje Italský pohár nebo se obhájí Liga mistrů či MS klubů.
Máte to vy sám jinak, když jste do klubu přišel až letos?
Pro mě by byla obhajoba určitě hezká. Nevím, jak to berou ostatní, ale jde o titul a můžete říkat si, že jste mistrem světa aspoň něčeho. Je to prestižní akce, kde je šance něco vyhrát, proto jsem do Trentina šel.
Řešili jste prize money? Za výhru dávají pořadatelé 250 tisíc dolarů.
To je asi jediná věc, o které se kluci předem bavili (úsměv). Ale co mám zprávy, loni za to moc neměli, snad nějakých 1 500 euro na hlavu. Tohle určitě není hlavní motivace.
Nemá to v Kataru váš reprezentační parťák Jakub Novotný výrazně lehčí? Jeho Belchatow má ve skupině tři soupeře z arabských zemí, to vy máte těžší protivníky.
Bavili jsme se to o tom, jak je možné, že my jako obhájce titulu máme skupinu s argentinským Bolívarem – prý hodně dobrý tým –, s Američany a zahajujeme s Dynamem Moskva, což není v Evropě zanedbatelné mužstvo. Ale jak se říká: když chcete něco vyhrát, musíte porazit všechny.
Minule se na MS klubů zkoušelo zvláštní pravidlo o tom, že se po příjmu nesmělo útočit dopředu. Chystá se i teď?
Ne, byla to jenom zkouška pro loňský rok. Šlo o velkou výhodu právě našeho týmu, Trenta: byli tady tři výborní útočníci ze zadních pozic, což v kombinaci s dobrým nahrávačem neměl na turnaji žádný jiný tým. Dalo se toho hodně využívat. Letos to bude asi daleko vyrovnanější, budeme v jiné situaci než loni.
Jak se vám vlastně v Trentinu líbí? Hrajete za asi nejlepší klub světa...
... ale je to zároveň hodně náročné. První cíl, na který se upínám, je právě klubový šampionát, druhý cíl jsou Vánoce. Ale po nich hned 26. prosince hrajeme ligu a 29. prosince Superpohár.
Je těžké se pořád koncentrovat na další a další cíle?
Teď se budeme soustředit na mistrovství klubů, ale potom necháme ten výsledek nějak vyprchat, zase se začíná hrát jinde. Italská liga je letos hodně vyrovnaná a hlavně má vítěz základní části nově jistou Champions League, což je další motivace. Člověk si nemůže dovolit ztratit žádný bod.