Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Šampion Charme Look se leskl už v paddocku, formu potvrdil v dostihu

Charme Look s žokejem Janem Faltejskem v sedle triumfálně dobíhá do cíle Velké pardubické. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

24 2017
Už druhým rokem má opět základnu v Anglii, konkrétně v Newcastlu. Žokej Jan Faltejsek ovšem dál závodí také ve Francii a Itálii. A pravidelně, především na větší mítinky, si odskočí rovněž do Česka.

„Jezdím pro lidi, kteří mě chtějí,“ komentoval to čtyřnásobný vítěz Velké lakonicky poté, co při sobotním kvalifikačním odpoledni v Pardubicích vybojoval tři první příčky včetně hlavního dostihu, a navrch jednu třetí.

Poptávka po vašich službách bezpochyby je.
Je a jsem za to rád.

A když se vám mítink povede jako teď, jsou to hodně příjemné návraty domů, že?
Určitě. Člověk si nemůže stěžovat, zvlášť když sedí na dobrých koních. Třeba v těch prvních proutkách jsem věděl, že takového mám (Arkalona). Je ještě mladý, potřebuje vyzrát, něco pochopit - ale má obrovskou budoucnost. Jestli to dopadne, nebo ne, to se uvidí. Tzigane du Berlais (další vítěz pod Faltejskem) tu naposledy vyhrál s Pavlem Složilem, ale tohle byl mnohem těžší dostih. Ukázal, že roste a že toho je spousta před ním. Já rád jezdím pro lidi, kteří koním dávají čas. I když se někdy něco nepovede, příště jedeme zase. Tady je strašně důležité zdraví koní a neskutečná práce trenérů. Se mnou se dělá rozhovor, protože to odjezdím. Jenže pak zase zmizím do kšá. Oni dělají tu dennodenní práci. Já takovou znám z Anglie a nedaří se mi tak, jak bych si představoval. I když tam je to zase jiná liga. Ale dřina s koňmi je stejná. Pátek, svátek, sobota, neděle... Jestli jsou Vánoce nebo Velikonoce... Prostě pořád.

Šablona, že se něco nepovede, ale může to vyjít příště, dokonale sedí na váš nynější kvalifikační dostih s loňským šampionem Velké Charme Lookem. Od začátku jste byli tu o půl délky, tu o hlavu vpředu. Diktoval si valach tempo od startu sám, nebo jste ho musel nějak popohánět?
Trenérka (Martina Růžičková) stanovila taktiku, že máme jít víc zepředu, a nikdo se tam nehrnul. Kdyby chtěl jet někdo rychleji... Na půdu, co byla, jsme absolvovali v podstatě příjemný dostih. Tempo nebylo přepálené, akorát. Charme Look ukázal, že je stále o kousek lepší než ostatní. Jak to bude příště, to nikdo neví.

V noci z pátku na sobotu byla pořádná bouřka. Jak se to na dráze podepsalo?
Oranice byly hluboké, místy tam stála voda. Ale nebyla to zase žádná katastrofa. Zaplať pánbůh. Když zaprší, pro koně je to lepší, bezpečnější. A nám v sedle se lépe dýchá. Kdybychom měli jezdit v pátek odpoledne, tak křísíme koně i žokeje, protože se musíme vydat i v horku. Jsme odpovědní majitelům, z koně i ze sebe bych měl vymáčknout co nejvíc. Takhle to bylo fajn.

Bylo znát, že je Charme Look oproti nepovedené květnové kvalifikaci silnější?
Jo. Už i v paddocku vypadal jinak, leskl se. To na jaře nebylo. Jsou to takové malé střípky, které se skládají dohromady. Těžko hodnotit podle prvního pohledu, jestli to bude špatné, nebo dobré. Tentokrát to však bylo někde úplně jinde už od startu. Byl víc psychicky v pohodě, jinak se hýbal.

Minule jste společně upadli na Velkém anglickém skoku. Šlo vám teď hlavně o to, abyste na překážce byli první a nedostali se do nějaké strkanice?
Kdyby někdo jel a nacpal se tam, nechal bych ho, jen bych si možná dal větší pozor, protože naposledy nás tam trochu Ter Mill poškodil. Já si ovšem myslím, že by kůň býval upadl i tak, ať by byl vpředu, nebo ne. Tehdy to nebylo to pravé ořechové. Ale nemůžu si dovolit v půlce dostihu zastavit a říct: Podívejte se, ten kůň není v pořádku. Zkoušíte to dál, třeba se chytne, půjde to. Že to pak skončilo pádem... Nikdo nemůže vidět do všech konců.

Na ostrovech máte před sebou nějaké závody?
Teď ne, je spíš přípravná část roku, tak jako je v zimě hluché období v Čechách. Překážkový sport v Anglii sice jede neustále, ale tradice je začít koncem září a pak to pokračuje až do května. Běhá se skoro pořád.

Plán je tedy takový, že se v Pardubicích objevíte znovu na závěrečnou čtvrtou kvalifikaci?
Myslím, že jo, nicméně to ještě nevím, je to až za tři týdny. Netuším, jestli dostanu nabídku. Ale strašně rád bych, dostihy mě hrozně baví. Je tu samozřejmě i finanční stránka věci, ale bez té vášně by to nešlo.

Řada žokejů se po posledním dostihu rychle osprchuje a ze závodiště chvátá pryč. Vy jste v šatně zůstal opravdu dlouho - proč?
Já nikam nespěchám. Mám tam spoustu věcí, nepořádek, do kterého se mi vůbec nechce. Raději jdu ještě k panu Trávníčkovi, aby mi trochu srovnal záda. Pak promluvím s jedním, druhým... Trenéři chtějí po dostizích nějaké dojmy, protože ne všechno stihneme probrat během odpoledne, a tak dále.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze