"Všechno začalo v květnu, kdy se postavil tréninkový plán," vzpomíná Janoušek s úsměvem. Dobrý plán je sice důležitý, ale bez zodpovědného plnění je vždy na nic. Čeští biatlonisté chtěli dokázat, že mohou být nejlepší a dali do toho celé srdce. Absolvovali třítýdenní vysokohorské soustředění v Bulharských horách, poté čtrnáct dní v Rakousku a další dva týdny ve finském Vuokati v tunelu. Před sezonou navíc dostali nové malorážky. Když se to všechno sečte, je z toho první místo v hodnocení SP štafet, páté místo v pořadí národů a dva reprezentanti v elitní pětadvacítce Světového poháru, která závodí na náklady pořadatelů. Jeden závodník přitom stojí při jednom podniku SP pětset marek. Díky této úspoře se mohl tým rozšířit o maséra a zbyde víc peněz na přípravu na únorové mistrovství světa a hlavně na Olympiádu v Salt Lake City.
Češi šokovali celý biatlonový svět. "Hned jsme tu změnu cítili, začala se o nás zajímat média, soustředila se na nás kamera," směje se Vítek. Výkony naší štafety jsou příslibem pro Olympijské hry. "Dlouho jsme hledali někoho na třetí úsek, tam jsme vždy ztráceli. Nyní máme pět vyrovnaných mužů a o třetí úsek se perou Holubec s Dostálem," říká Janoušek. Zlepšili se i výkony ostatních, "Já jsem štafetu vždy klukům kazil, teď mi konečně všechno vyšlo," raduje se Petr Garabík. "Řekl jsem si, že na to mám, ře to musím zvládnout a vyšlo to."
V druhé štafetě SP čeští reprezentanti doběhli druzí, když na závěrečném úseku Vítka předjel Nor Björndalen. "Jel jsem na více než sto procent, ale myslím, že mohu ještě něco přidat. Je to zejména v psychice, byl jsem si vědom jeho běžeckých kvalit a to mě truchu sráželo. Pokud by se souboj opakoval půjde můj výkon ještě nahoru."
Do vedení se naše štafeta dostala na třetím úseku, kdy v husté mlze Roman Dostál jako jediný z celého pole bezchybně střílel. "Nemyslím si, že by se ze mě stal specialista na závody v mlze, prostě mi to vyšlo. Příště může být všechno úplně jinak." brání se závodník.
Jen sedm bodů za hrazenou pětadvacítkou závodníků zůstal první muž štafet Petr Garabík. Minulý výkon byl však nachlazen a nemohl podat stoprocentní výkon. "Těch sedm bodů mě moc mrzí, ale viróza si vybrala svou daň."
Čtrnáctý v pořadí SP je čtvrtý muž Olympijského biatlonu v Nagana Ivan Masařík. "Potřeboval bych se zlepšit běžecky, stále patřím pouze k lepšímu průměru," spřádá plány.
Nejvíce blyštivý individuální úspěch získal třiadvacetiletý Zdeněk Vítek. "Já jsem to ani nepředpokládal, zasloužila se o to zejména výborná střelba." Vítek se na čtyřech položkách netrefil jen jednou a položil tak základ k největšímu úspěchu své kariéry. Další závod pak jako první čech v historii startoval jako vedoucí muž Světového poháru. "Cítil jsem obrovskou zodpovědnost," vzpomíná.
Výhodou pro Čechy bylo, že všechny tři úvodní podniky SP se kvůli celoevropskému nedostatku sněhu konaly v italské Anterselvě v nadmořské výšce 1600 metrů. Vysokohorská příprava jim dávala výhodu. "Ostatní byli více nemocní a někteří dokonce trpěli nedostatkem kyslíky," uvažuje Vítek. Český tým narozdíl od ostatních výprav bydlel o 1000 metrů níže a to se ukázalo být rozhodující. "V takové výšce co bydleli ostatní se organismus pomalu regeneruje a doléhá na něj rychleji únava," říká trenér Janoušek.
Dnes se reprezentanti rozešli k rodinám a oslaví s nimi vánoční svátky. Do šestadvacátého se každý bude připravovat individuálně podle tréninkového plánu a poté se opět sejdou ke společné přípravě na lednové závody SP v Oberhofu.
 Čeští biatlonisté na stupních vítězů po triumfu ve štafetě SP v Anterselvě. |
