Cesta do desítky je dlouhá, říká Berdych

Prostějov - Ještě před dvěma lety Tomáše Berdycha znali jen tenisoví odborníci. Naděje českého tenisu však poprvé zazářila loni na olympiádě, kde přetrhla rok dlouhou sérii neporazitelnosti světové jedničky Federera. Letos se opět ukázal jako "kat silných soupeřů". Na turnaji mistrů vyřadil Nalbandiana a ve své krátké profesionální kariéře tak porazil už pošesté hráče z první světové desítky.

Sám tvrdíte, že úspěšný závěr letošního roku už je za vámi a zaměřujete se na příští rok. Co si od něj slibujete a jaké máte plány?
Každý tenista má jediný sportovní sen. Být nejlepší. K tomu ale vede strašně dlouhá cesta, která se navíc nedá naplánovat. Může přijít pokles formy nebo zranění a je po představách. Určitý cíl jsem si ale stanovil. V první polovině roku neobhajuji prakticky žádné body a to je moje šance, jak se probojovat do první dvacítky. Rád bych byl během sezony mezi první patnáctkou na žebříčku ATP.
 
Tenisoví odborníci vás ale pasují na hráče Top Ten. Není proto ambice být ve druhé dvacítce přece jen málo odvážná?
Být do patnáctého místa přece není malý cíl. Na druhé straně je pravdou, že bych do elitní desítky chtěl proniknout. Je to ale běh na poměrně dlouhou trať. Abych mohl být do desítky, nejdříve musím postoupit mezi prvních dvacet.
 
Jak taková dlouhá cesta mezi absolutní špičku může trvat?
To se nedá odhadnout. Může se stát cokoli. Třeba vyjde začátek sezony v Austrálii a může se to podařit. Nebo se něco naopak zadrhne. Všechno má svůj čas, i když bych nechtěl čekat třeba celou kariéru.