Tradice Českého olympijského domu v dějišti Her vznikla v roce 1992 v Albertville a v Barceloně. Začátky byly skromné, Češi měli k dispozici část stanu, který sdíleli se zástupci dalších států. Teď se při nadcházejícím gigantickém sportovním svátku budou těšit z jiného komfortu. A právě tam budou hledat útočiště sportovci, tam se budou hýčkat sponzoři a partneři Českého olympijského svazu (ČOV), tam se bude Česká republika prezentovat před světem.
Představitelé ČOV v Aténách vybírali z mnoha možností. Mysleli především na reprezentativnost, kapacitu, dopravní spojení i prostředí. Zavrhli lokality ve středu města, které v srpnu změní v rozžhavenou pec, a dali přednost příjemnému přímořskému klimatu.
O pohlednou, prostornou a praktickou neoklasicistickou stavbu jachetního klubu se ucházeli i Rakušané a Belgičané, ale Češi byli rychlejší. "Přesvědčili jsme majitele, že kdo dřív přijde, ten dřív mele, platí i v Řecku," usmíval se Karel Bauer, místopředseda ČOV pro ekonomiku.
"Klíčová je dobrá dostupnost domu, nachází se blízko důležitého dopravního uzlu," vysvětloval spokojeně předseda ČOV Milan Jirásek. Vždyť už tak těžko průjezdné Atény se v době olympiády změní v dopravní bojiště a takřka neprůchodnou zónu.
Ve třech patrech budoucího Českého olympijského domu je všechno potřebné. Kanceláře, restauraurace, VIP salonek, terasy s výhledem na moře, bezbariérové přístupy, místnosti pro práci médií, bar... "...po závodě vyschne v krku," těšila se uličnicky Kateřina Kůrková, světová šampionka ve střelbě. "Dům mě okouzlil, je opravdu nádherný," hodnotila česká naděje, která touží v Aténách udělat svou první olympijskou zkušenost.
I trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný má s podobnými prostorami své zkušenosti a do bílé budovy ve čtvrti Makrolímano v Pireu by se ještě rád podíval jako aktivní účastník OH. "Doufám, že se mi závod povede a v domě to pak oslavím," hlásil po telefonu z Jihoafrické republiky, kde se druhý měsíc připravuje na další sezonu.
Nejlepší vzpomínky má fenomenální oštěpař, jenž získal olympijské stříbro už před patnácti lety v Soulu, paradoxně na Český olympijský dům v Naganu. "S hokejisty nebo Katkou Neumannovou jsem si tam tehdy užil, někdy až moc..." vzpomínal Železný na chvíle strávené v dějišti ZOH 1998. "Olympijský dům je dobrá věc, narazíte tam na lidi, které jinak potkáte jen těžko," poznamenal.
Pokud se však Češi chtějí blýsknout před světem a důstojně uspojit všechny nároky a touhy, musí také pořádně zaplatit. "Záleží, jak velký objem služeb odebereme, ale pokud započíme dopravu, obsluhu, program, který připravujeme, zaplatíme pět a půl až šest milionů korun," řekl Bauer. Český olympijský dům bude v období aténských her otevřen dvaadvacet dnů.
