„Je to pro nás velká úleva, protože očekávání po minulém šampionátu byla velká. Teď to z nás spadlo a užijeme si další zápasy,“ těší se Jurka na konfrontaci proti Španělsku, Bělorusku, Chorvatsku a Německu. „Můžeme jít do každého utkání uvolněně. Každý týden nehrajeme takové zápasy před takovou kulisou. Diváci nám zase pomohli.“
Zdálo se, že vaše góly do prázdné Ukrajince hodně nalomily.
Jednoduché góly vám vždycky pomůžou. V prvním poločase se nám je nedařilo dávat. V obraně to nebylo ono. Naštěstí jsme do druhé půlky nastoupili v jiném rozpoložení a získali jsme nějaké balony.
Ukrajinci riskují v útoku se sedmi hráči bez gólmana. Pilovali jste na tréninku střely do prázdné?
Na konci jsme měli soutěž staří proti mladým z brány do brány, ale moc jsem netrefoval. Naštěstí jsem si to nechal na zápas. Když mi tam spadla první střela, řekl jsem si, že musím zkusit i druhou. Ta už byla horší, ale dokutálela se tam.
Stejně jako proti Makedonii vás podržel gólman Galia, že?
Klobouček před ním, co v těch letech předvádí v brance. Hodně nám pomohl. Zachránil spoustu balonů, rozehrával rychlé útoky. Je to nás stěžejní hráč. Konečně nám to s Makedonci vyšlo. My jdeme dál a oni jedou domů.
Přitom kdyby před vámi porazili Rakousko o dvě nebo o tři branky, už byste neměli šanci na postup.
Jejich zápas jsme sledovali cestou do haly. Jakmile jsme viděli, že Rakušané vedou o sedm, osm branek, věřili jsme, že to dokážou. Pak byla řada na nás.
Nesvázalo vás to paradoxně v nástupu do utkání?
Začátek byl strašný. Byli jsme nervózní. Nešlo nám to v obraně. Co vystřelili, to jim padlo. Chvíli jsme se hledali. V přestávce jsme si řekli, že to musíme úplně změnit. Začít více bojovat, skákat pro každý balon. Také se na nás usmálo štěstí a pár balonů se nám odrazilo do ruky.
