Za umístění závodů do sportovních areálů ve Vesci a na Ještědu kritizoval premiér Mirek Topolánek exprezidenta výkonného výboru šampionátu Romana Kumpošta. Topolánek by místo Liberce vybral pro mistrovství světa Bedřichov nebo Harrachov.
"Bedřichov neměl u FIS žádné šance a Harrachov je měl velmi malé. Vybudování běžeckých tratí ve Vesci bylo poslední šancí, jak k nám dostat mistrovství světa. Uvažovali jsme o Bedřichovu, Hraběticích, Královce, jabloneckých Břízkách i o Liberci - Pilínkově, ale všude se objevily problémy, které při kandidatuře vadily," prohlásil Slonek, který je autorem tratí pro mistrovství světa v klasickém lyžování v Ramsau 1999.
Jako expert FIS schvaloval běžecké okruhy pro zimní olympijské hry v Salt Lake City 2002 nebo v Turíně 2006.
Původní plány na výstavbu tratí v Bedřichově narážely na ochranu přírody. "Při kácení stromů bychom museli jít hluboko do lesa, tratě by procházely přes dva mokřady a přes prameniště pitné vody. Do trubek bychom museli schovat tři potoky," vypočítal Slonek.
Správa chráněné krajinné oblasti Jizerské hory později vytypovala pro běžecké okruhy louky v nedalekých Hraběticích. "V poslední době se objevují zprávy, že mistrovství světa jsme do Bedřichova nepustili my, což není pravda. Varianta s Bedřichovem jako s dějištěm závodů padla kvůli úplně jiným věcem než ochraně přírody," řekl vedoucí správy chráněné oblasti Jiří Hušek.
Podle Slonka chyběla v Bedřichově pro mistrovství světa dostatečně velká parkoviště, datové sítě a další zázemí. V obci navíc nejsou volné plochy na stavby, bez nichž by se šampionát nedal uspořádat.
"Doprava do Bedřichova po úzkých silnicích by byla komplikovaná. Jejich rozšíření by se neobešlo bez kácení na okrajích lesa," dodal Slonek.
V minulosti pracoval jako děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a při hledání tratí pro mistrovství světa mu záleželo na tom, aby krajina neutrpěla.
Kvůli složité dopravě a neexistujícímu zázemí vyřadili čeští lyžařští odborníci i Břízky, Hrabětice a Královku. Zbýval jim ještě Liberec - Pilínkov. Rozkládá se na úpatí ještědského hřebenu a leží tam více sněhu než na nízko položených tratích ve Vesci.
"Tratě v Pilínkově by se však zařezávaly do svahu a technika by musela odstranit z terénu obrovské množství zeminy. V Pilínkově navíc překážela železnice," vysvětlil Slonek.
Když přišel poprvé do Vesce, uviděl tam skládku brusných past a domovního odpadu. "Ale konečně jsme našli terén, kde mohl Jakub Vodrážka později vyprojektovat závodní okruhy, jaké jsme si představovali my i FIS. Jakub se jako reprezentant v orientačním běhu na lyžích vyznal v terénu a uměl pracovat s mapami," uvedl Slonek.
Vodrážkovy tratě ve Vesci s obtížnými stoupáními a sjezdy považuje Slonek za špičkové a chválu na ně slyšel i od legendárního norského běžce Vegarda Ulvanga.
Harrachov se ucházel o mistrovství světa třikrát, naposledy v první polovině 90. let, a ani jednou neuspěl. "Na současné běžecké trati v Harrachově se sice konal Světový pohár v severské kombinaci, ale pro
mistrovství světa by nestačila. Musely by se vybudovat úplně jiné okruhy," konstatoval Slonek.
Ředitel skokanských Světových pohárů v Harrachově Josef Slavík řekl, že můstky na Čertově hoře patří k nejlepším na světě a svým profilem předčí můstky na Ještědu.
"Oba můstky - a hlavně ten malý - by ale potřebovaly velkou finanční injekci. V Harrachově bychom určitě našli dobrá místa pro podobně kvalitní běžecké tratě, jaké se vybudovaly ve Vesci. Není u nás ale žádná Tipsport aréna a Liberec mohl na rozdíl od nás poskytnout pro mistrovství světa i další důležité logistické zázemí. Do Liberce je také jednodušší doprava. Harrachov by však žil mistrovstvím světa určitě víc. V Liberci jsem prožil během závodů týden a připadal mi jako mrtvé město," podotkl Slavík.
