Před světovou rekordmankou a olympijskou vítězkou Menendézovou.
"Zní to hezky, ale moc si to nepřipouštím," namítá. "Menendézová také loni začínala hůř, na 62 metrech. Směrodatnější by bylo, kdybych přivezla medaili z mistrovství Evropy."
Už loni odlétala Špotáková na světový šampionát do Helsinek coby šestá žena tabulek, ale selhala: uvázla v kvalifikaci. "Měla jsem osobní problémy. Už se to nestane," slibuje čtyřiadvacetiletá atletka.
Bývala sedmibojařkou, rok studovala i trénovala v USA, ale když se v sezoně 2002 vrátila domů, zčistajasna splnila oštěpařský limit pro evropský šampionát. Tehdy Jan Železný tvrdil: "Budeš házet daleko." Zviklal ji. "Když to říká on, musím o tom začít přemýšlet," řekla si.
Barbora ŠpotákováNarozena: 30. června 1981.Nejlepší oštěpařka světových tabulek (65,28 metru), osobní rekord má 65,74 metru. Kariéra: vítězka loňské univerziády, dřív závodila v sedmiboji, na juniorském mistrovství světa 2000 byla čtvrtá. Studuje ekologii. |
Vícebojařskou partu záhy opustila. Jen předloni přijala pozvání do Talence na experimentální ženský závod v desetiboji.
"To byl hrozný zážitek. Před závěrečnou patnáctistovkou jsem měla lýtka jak dva kameny a už jsem vůbec nemohla chodit. Protrápila jsem se do cíle za šest minut."
Její letošní výkon roku se ve Valencii zrodil navzdory nepřízni osudu. "Všechny věci nám dorazily zničené, špinavé, tašky přehrabané. Odnesly to i dva z mých tří oštěpů. Házela jsem s tím jediným, co zbyl. Je docela měkký, ale odvděčil se mi."
Za týden čekají Špotákovou na vysoké škole bakalářské státnice, proto také cestovala z Prahy na ostravskou Zlatou tretru vlakem. "Abych se mohla učit. Finišuju, nestíhám. A navíc jsem docela utahaná."
Dnes chce Ostravanům ukázat hod, který poletí přinejmenším za 62 metrů. A potom bude tleskat, až se s diváky rozloučí Jan Železný. "Protože to bude velká věc."