Volejbalový život v cizině mu přináší jen málo radosti. „Hlavně jsme si nepadli do oka s trenérem. Štve mě, cítím křivdu,“ neskrývá.
Loňský rok pomohl Českým Budějovicím k třetímu místu v extralize a v létě zamířil do Dunkerquenu. S ním jasně vede druhou francouzskou ligu.
Dunkerquen má v čele tabulky tři body náskok, což je čtyři kola před koncem základní části výrazný odstup. „Návratem do elitní soutěže v klubu žijí všichni. Po roční odmlce mají o postup eminentní zájem. Tým se průběžně doplňuje a měl by zvládnout i play-off,“ je přesvědčený Cerha.
Přestupem do druhé francouzské ligy zmizel bývalý reprezentant z očí. Trenér Julio Velasco ho měl v týmu při světovém šampionátu 2002 v Argentině.
„Na druhou stranu hrajeme dobrou soutěž. Nechci příliš srovnávat, ale určitě se vyrovná české extralize. Francouzi hrát umějí a kvalitu dodávají i cizinci. Jsou v každém klubu. U nás jich působí pět. S Jirkou Štolfou tady držíme basu, dál je zde kanadský nahrávač, americký univerzál a ruský smečař. Anglicky se bavíme při zápasech i v přípravě.“
Cerha v sestavě pouze ojediněle chybí, ale do té základní se dostává sporadicky. Štolfa si užívá více příležitostí. „Na palubovku jdu, když je problém. Přednost dostávají dva francouzští blokaři, kteří nejsou lepší než já. Cítím křivdu a jsem hodně nespokojený. Ale rozhodující slovo má trenér. Je mu devětadvacet. Přišel před sezonou jako asistent od žen Cannes, které dvakrát vyhrály Ligu mistrů. Má velký problém se adaptovat na mužský volejbal, chlapy nikdy netrénoval.“
Životní styl mu ve Francii vyhovuje. Tréninky jsou skoro v poledne a večer. Třeba od sedmi do devíti. „Teď jste mě vzbudil, ale to nevadí,“ říká Cerha v deset hodin dopoledne do mobilního telefonu: „Soutěž hrajeme výhradně v sobotu večer. Všechno je časově posunutý. Jakmile jedeme ven, vracíme se až v neděli,“ vypráví své poznatky.
Sportem číslo jedna je ve městě házená. Na ní bývá hala s kapacitou 3500 diváků často vyprodaná. Na volejbalisty chodí asi sedm set fanoušků. „Házenkářům se přizpůsobujeme, ale není to žádný problém.“
Hodně času tráví doma v apartmánu s přítelkyni. Na internetu sleduje českou ligu, na kterou dokonce s Jiřím Štolfou sází. Do města vyjde na nákupy nebo procházku jen občas. „Jsme na severu Francie. V zimě tu nejsou kruté mrazy, ale hezky je pouze v létě. Stále fouká vítr, obden prší. Počasí nic moc, taková malá Anglie,“ popisuje Cerha.
Z Českých Budějovic odešel na přestup, smlouvu má bývalá opora Ústí nad Labem a Perštejna podepsanou jen na rok. „Sezona nám končí až 23. května. Přemýšlím, zda zůstanu, nebo mi manažer začne shánět jiné angažmá. Druhou ligu už hrát nechci a zatím nepřemýšlím ani o návratu do české extraligy. Uvidím, s čím přijde vedení Dunkerquenu po případném postupu,“ tvrdí Cerha, jenž se do Čech vrátí jen na léto: „Dálkově studuji ekonomku v Budějovicích a v červnu mě čeká zkouškové období. Pak budu i v Praze.“
