Roztomilá kreslená postavička se chystá k pohybu, jenže pak se jí rozjedou nohy - a koloušek končí na zemi. Možná je k sobě až příliš tvrdá, Caroline Wozniacká si ale podle svých slov právě takhle připadá.
Takhle si na antuce připadá Caroline Wozniacká...
V týdnech, kdy se tenistky nuceně přesouvají na antuku.
„Občas se cítím trochu jako Bambi,“ přiznává, že tohle pro její pohyb vůbec není zaslíbený povrch. A nejen pro něj: „Na antuce nehrají takovou roli velké rány. Trefíte jich pět za sebou, ale stejně to nemusí nic znamenat. Je to najednou úplně jiné. Nejspíš proto má Roland Garros tolik odlišných vítězek.“
Pokud by se mezi ně za pár týdnů měla zařadit ona, překvapilo by to snad více, než kdyby si Wozniacká přebarvila své blonďaté vlasy na černo.
Na antuce jí to prostě nejde. Ne a ne. Ani teď v Madridu: na tisíci body dotovaném turnaji vypadla po třech odehraných duelech, když ve středu podlehla světové dvacítce Kiki Bertensové jasně 2:6, 2:6.
Přelom let 2017 a 2018 zastihl Wozniackou, u níž mnozí zpochybňovali její (ne)šampionské vlohy, v takřka exkluzivní formě. Dvě fotografie níže to dokládají nejlépe ze všeho.
Wozniacká a její velké trofeje: Australian Open (vlevo) a loňský Turnaj mistryň.
Od triumfu v Melbourne ovšem na další turnajové vítězství čeká, což pravděpodobně bude na antuce platit dál.
„Zažila jsem na ní i pár ošklivých zranění,“ připomíná Dánka. Jedno z nich hned v úvodu narušilo její spolupráci s českým koučem Davidem Kotyzou; Wozniacká si v roce 2016 při tréninkovém duelu na oranžové drti přetrhla dva vazy v kotníku. „Proto se na antuce očividně necítím dokonale. Mám pocit, že mě tohle všechno trochu odvádí od hry, i když se to snažím měnit. Pro jistotu si tejpuju kotníky. A snažím se na to myslet co nejméně.“
Na trávě a hlavně na tvrdých površích Wozniacká dle svých slov cítí větší komfort. Jistotu.
„Na betonech přesně vím, jak je míč daleko, vůbec nad tím nemusím přemýšlet. Je to automatické - udělám tolik a tolik kroků a jsem u něj,“ líčila. „Na antuce občas váhám: Mám běžet, nebo se sklouznout? Nebo běžet a pak se sklouznout?“
Na Roland Garros pro ni zůstávají maximem dvě čtvrtfinále; na poslední dosáhla loni.
Zároveň by však oranžové týdny neměly zhatit její hlavní plán. „Na konci roku chci být světovou jedničkou,“ vyhlásila.
Elitní pozice jí patřila měsíc po Australian Open, pak ji nahradila současná panovnice Simona Halepová. Roli královny si v Madridu mohla Wozniacká vzít zpět - ale nedočkala se. K jejímu tenisu oranžová prostě neladí.
