Když však Hynka po návratu z jihoafrického dobrodružství vyklopilo v Praze letadlo, v českém cyklistovi stále vládl lehký smutek. Po loňském triumfu plánoval: „Chceme s Albanem Lakatou znovu na vrchol.“ Jenže dvojice Kulhavý - Sauser byla silnější, vyhýbala se mechanickým potížím a v cíli v Meerendal Wine Estate byla dřív.
O necelých 11 minut.
„V první chvíli to bylo zklamání a do jisté míry pořád je, protože po loňském namlsání jsme do Afriky nejeli s jiným cílem, než obhájit,“ zopakoval Hynek. „Ale na druhou stranu prohrát s Jardou a Susim, kteří jsou ověnčení celou řadou titulů... Aspoň je to důvod vrátit se a příští rok vítězství urvat.“
Fyzicky na tom tandem Topeak-Ergon byl možná nastejno s nakonec vítěznou dvojicí. „Řekl bych, že forma byla dokonce lepší než loni,“ srovnával český závodník. Jenže při putování africkou divočinou si s kolegou vybral ranec smůly, který je nakonec stála dlouhé prostoje. „Měli jsme víc smůly než oni.“
Třeba jako v 5. etapě, kdy měl Kulhavý trable s přehazovačkou, jenže ve stejný moment Němec Lakata překroutil řetěz a místo ataku a stahování ztráty se musel vrhnout do zdlouhavé opravy.
„A nás to zdrželo na více než šest minut,“ počítal Hynek. „To byla etapa, kdy si i kluci vybrali slabší chvíli a rozhodně tam byla šance urvat etapové vítězství. Nebýt smůly, nebyl by výsledek tak jednoznačný, jak může navenek vypadat. Těch 11 minut je podle mého zkreslující. Mohlo to být těsnější, na kluky by pak byl trochu větší tlak a vše se mohlo vyvíjet jinak. Ale to jsou jen kdyby.“
A Hynek tak hned plánoval: „Nevím, jestli se bude chtít i Jarda vrátit, ale já se na 90 procent budu.“
Teď však 34letý biker vidí maximálně pár dnů do budoucnosti a hlavním úkolem příštích dnů bude zregenerovat z osmidenního cyklistického pekla Cape Epic. A u toho bude vyhlížet rodinný přírůstek. „Počítali jsme, že se kluk narodí během mého pobytu v Africe, ale vypadá to, že na mě čeká,“ říkal Hynek. „Takže každým dnem doufám. Snad se narodí zdravý a všechno bude v pořádku.“
