Nebylo to poprvé, co se specialista na kick box Jiří Bursa postavil v tílku boxerů Samsonu České Budějovice v extralize do ringu. A nebylo to poprvé, co souboj skončil před limitem. To by byla spíš zvláštnost.
Tentokrát zasáhl Lukáše Černíka ze společného týmu Mostu a Děčína. Přitom soupeř začal zostra. Několikrát vyrazil a zdálo se, že zasáhl Bursu na žebra.
"Ne, netrefil mě, žádná rána tam nebyla," ujistil později Jiří Bursa. "Nechal jsem ho, aby se trochu unavil." Pak šel dopředu direktem levačkou. Následovala pravá a hák zatočil s Černíkem tak, že vypadal, jako by se chtěl pověsit na ringového rozhodčího. Doslova s roztaženýma rukama v ringu chvíli vlál a bez koordinace jako by tančil.
Ale přece se dal dohromady. I tak ho ringový poslal do jeho rohu a zápas v 1. kole výrokem rsc skončil.
"Úvod byl vyčkávací, nechtěl jsem nic uspěchat," řekl k souboji Bursa. "Ve finále jsem cítil, že soupeřova rána není silná. Byla i pomalá," naznačil, na co v souboji myslel. "Pak jsem přes ní šel."
Že by si připravil kombinaci direkt - hák, to ne. "Tam to padne, ani člověk přesně neví," vysvětloval. "To přijde samo."
Potěšilo by ho, kdyby mohl do ringu častěji. Naposledy byl v souboji loni při galavečeru v Gerbeře. "Je to krizí. Doufám, že se to zlepší," přeje si. Dříve věděl, že půjde na galavečer i devětkrát za rok.
"Když na to jako sportovec dřu, chci to i někde prodat," připomněl. Stále se snaží trénovat denně. Jen před zápasy trochu ubere. Bude mu 32 let a už také pracuje jako kouč. Předává zkušenosti.
"Obdivuju kluky, co se na box dají, protože je to dřina," podotkl. "Vydržet tři kola fyzicky i psychicky." Proti Severočechům byl místo Šoura kapitánem. Převzal pohár za druhé místo z ankety o nejlepší kolektiv v kraji v roce 2009 a Gerbera se poprvé rozbouřila. "Ten pohár zahřál na duši. Tady lidi u boxu dělají maximum. Je to správné ocenění."
