„Všichni se těšíme, pět měsíců bez ligy bylo dlouhých. I když jsme hráli hodně přípravných zápasů, liga je něco úplně jiného,“ říká Burian a dodává: „Start bude důležitý. Pokud opravdu chceme letos postoupit do play-off, měli bychom nad Otrokovicemi vyhrát.“
Loni vás o play-off připravil nepovedený klíčový zápas s Ostravou. Vydýchával jste to dlouho?
Bylo to dost o hlavě. Tlak byl docela velký od všech lidí okolo, čekali, že postoupíme. Ostrava naopak přijela bezstarostná, jenom si zahrát florbal. Podle toho to dopadlo. Myslím, že kdyby pak nenásledovalo play-down, trávil bych to mnohem déle. Ale tím, že byl za týden další zápas a museli jsme se přeorientovat na úplně jinou soutěž, psychicky ještě náročnější, trvalo to jen do prvního tréninku po zápase.
Jakou šanci jste v srpnu dával tomu, že vyhrajete kategorii Muži-Pro na Czech Open?
Já nad tím nějak nepřemýšlel. V předchozích dvou letech jsme to před turnajem dost řešili, teď ne. Ale před dvěma lety to byl bronz, loni stříbro, letos to vycházelo na zlato. Bylo to tutové. (úsměv)
Bude Sokol stejně jako loni bojovat o poslední postupové místo, nebo můžete pomýšlet i výš?
Okruh osmičky - dvě místa nahoru a dolů - je podle mě reálná síla našeho týmu. Naše výhoda je, že jsme tři roky pospolu a zásahy do kádru byly minimální.
Projevuje se to i na pohodovém klimatu v kabině?
Určitě, ale zase to není tak, že bychom měli problém přijmout nově příchozí hráče. To tak nikdy nebylo a všichni, co přišli, v pohodě zapadli. Ale známe se mnohem líp, víme, co od sebe můžeme čekat nejen na hřišti, i v normálním životě. Jsme velcí kamarádi i mimo florbal, což jinde nemusí být samozřejmost.
S kým by Pardubice měly soupeřit o postup do play-off?
Bude to podobné minulé sezoně. Ve spodní části tabulky budou Otrokovice, Litvínov, Vinohrady. A pak jsme tam my, Ostrava, Sparta. Dopředu těžko říct. Každý rok se stane, že někdo vylétne a jiný hraje pod svoje možnosti.
Co souboj o titul? Opět si to rozdají Tatran s Mladou Boleslaví?
Uvidíme, co ukážou Vítkovice, které procházejí generační obměnou. Ale nákupy Boleslavi... To je naprosto šílené, už nevím, co by se muselo stát, aby jim to letos nevyšlo. Myslím, že už to dotáhnou.
Kdo z vašeho týmu má potenciál na to, aby nahradil branky odchozího kanonýra Radka Krajcigra?
Odešlo, když vezmu poslední dva roky, skoro šedesát gólů. Buď ty góly zmizí, nebo to někdo vezme na sebe. Doufám v to druhé. Obrovský potenciál je podle mě pořád v Tomáši Dleskovi, taky jsem zvědavý na to, jak se letos bude vést Filipu Bahníkovi. Moji koně jsou tudíž tihle dva, ale budu pochopitelně rád, i když to bude kdokoli jiný.
Co kromě týmového úspěchu čekáte od sebe?
Hodně lidí mi pořád předhazuje, že nedávám tolik gólů, což je pravda. Uvidíme, jak to bude, chtěl bych tím klukům víc pomoct. A když už jsem nakoukl do reprezentace, chtěl bych se tam udržet, i když jsem z toho teď vypadl. To bude odvislé od mých výkonů a od toho, jak se nám bude dařit jako týmu.
Je motivace tím vyšší, že má spoluhráč z lajny Martin Zozulák bronz z posledního mistrovství světa?
Je důležité, že tu někdo takový je a ty zkušenosti má. Můžeme to od něho čerpat, má z nároďáku spoustu zážitků. Když jsme byli mladší, tak jsme to hltali. Teď, když jsme to s Markem Ďopanem taky okusili, si užíváme, když tam můžeme být.
