Na mistrovství Evropy v roce 1997 v Brně hned získala bronzovou medaili. Od té doby pomáhala týmu každý rok. "S trenérem jsem se dohodla, že v reprezentaci nebudu. Už toho letního volejbalu bylo dost," naznačila hlavní důvod.
Chce si konečně užít prázdniny a připravit se na další sezonu s Cannes. "Tedy pokud prodloužím smlouvu. Ale chtěla bych, protože v Cannes mi všechno absolutně vyhovuje. Výborné jsou tady podmínky, zázemí, trenér i atmosféra v týmu," pochvaluje si.
Cannes jelo závěrečný turnaj Ligy mistryň na Tenerife vyhrát, ale cesta za třetím triumfem v řadě se zadrhla už v semifinále. Perugia v úvodní sadě odvrátila dva setboly a nakonec zvítězila 3:0.
"Bylo tam moc chyb - na servisu, přihrávce, v útoku. A na bloku se moc hrát nedalo, protože jsme je nedokázaly rozhodit podáním a ty střelby Kirillovové na kůl pak prostě nešly stihnout," posteskla si.
Zklamání po semifinálové prohře bylo velké. "Všechny jsme měly pocit, že jsme ten zápas prošvihly, odevzdaly. Po tom prvním setu jsme se psychicky položily, každá zalezla do svého kouta a ta naše kolektivní hra byla pryč," přiznala Bucková.
"Z ligy nejsme na takový stav zvyklé. V ní jsme ještě neprohrály a myslím, že bychom o titul neměly přijít ani letos," uvedla pětadvacetiletá hráčka.
Situaci alespoň částečně zachránila nedělní výhra nad Baku a konečné třetí místo. "Nakonec jsme byly nadšené aspoň z toho, že jsme si stouply na pódium. Taková soutěž se asi každý rok vyhrávat nedá," konstatovala Bucková.
Připustila, že jí osobně se turnaj na Kanárských ostrovech moc nepovedl. "Po prohraném prvním setu s Baku jsem šla ven. Na post druhé blokařky jsme tři a trenér rád protáčí co nejvíc hráček. Tak to protočil," dodala čtyřnásobná mistryně Francie, které v týmu dělají společnost ještě další dvě krajanky Andrea Sieglová a Vendula Adlerová.
