Zkušený děčínský trenér Pavel Budínský před zápasem v Brně takhle vyjmenoval největší zbraně domácího týmu: „Hraje disciplinovaně, je velmi produktivní z tříbodové linie, pan Geiger, autor čtyřiceti dvou bodů proti Děčínu v jednom utkání... to a spoustu dalších informací obdrží naši hráči.“
Následně pak americký basketbalista „pan Geiger“ nastřílel Děčínu 11 bodů a Brňané i díky jeho příspěvku podtrhli úspěšný ligový start, kdy favorita doma zdolali 77:68.
Po roce mají brněnští basketbalisté za šest kol znovu tři výhry a tři porážky. Zároveň je na nich vidět dílčí vzestup; USK Praha podlehli až košem v poslední vteřině a doma tři čtvrtiny trápili mocné Pardubice.
„Za poslední dva roky udělali velký pokrok,“ chválil je pardubický pivotman Ondřej Kohout. „Od mladých hráčů jim na palubovku přichází spousta energie, dobře tým doplnili o Američany. To je jejich devíza,“ pravil 27letý podkošový hráč.
Brňané se v létě šikovně posílili o borce jako Jakub Jokl, Radek Farský nebo Lukáš Stegbauer, kteří ještě nemají takové jméno, a čekají od nich, že se budou lepšit.
„Roky se tady tým měnil, stěhoval se z haly do haly, dělal kotrmelce,“ ví i Kohout, který do Brna dřív jezdil hostovat z Prostějova. Momentálně vidí zlepšení. „Přispívá tomu i vedení trenérem Jakarou, postupně přitahují lepší hráče a staví tým do budoucna,“ pozoruje.
Hlediště v kampusu se zaplňuje
Na zápas Pardubic se hlediště v brněnském vysokoškolském kampusu zcela zaplnilo, což je dalším dokladem nadechnutí klubu. Ten momentálně vystupuje pod názvem egoé Basket Brno a snaží se vzkřísit stabilní basketbalovou baštu.
V univerzitní hale - zdá se - se brněnský klub našel. Působí tam v zajímavém prostředí, třeba tiskové konference po zápasech se konají v učebně s modelem lidské kostry, opřeným o zeď.
„Oproti loňsku máme zase nižší rozpočet,“ říká trenér Dejan Jakara, 32letý Slovinec.
Chápe, že za této situace mohl zbytek ligy jeho soubor podceňovat. Loni skončilo Brno po nadějném začátku ve spodní polovině tabulky, zachránilo se, ale skupinu play out dohrálo třetí od konce.
„Sestavili jsme tým, který možná nevypadal moc pěkně. Pořád jsme ale schopni vyhrát zápasy, kdy se to nečeká, třeba nad Olomouckem nebo Děčínem. To je skvělý start do sezony, a vyhrát k tomu nad USK by byl start snů. Bohužel se to nepodařilo, ale z hráčů cítím, že jsou z té porážky zklamaní,“ pozoruje Jakara nadějné signály.
Před rokem Brňané navázali na prvotní zápasovou bilanci 3:3 sérií sedmi proher. Jak to bude letos, se začne ukazovat už v sobotu, kdy jejich celek egoé doma hostí Kolín.
„Najednou nás ostatní vidí v horní šestce tabulky. Budeme víc pod tlakem. Osobně si pořád myslím, že jsme schopni postoupit do play off. Oproti loňsku hrajeme lépe v obraně, zároveň je kolem nás plno mužstev, jimž zranění hráčů neublíží tak jako nám. Oni mají širší kádry. Nám se musí zranění vyhýbat,“ přeje si.
Jestli pro konkurenci může být brněnský rozjezd překvapující, v Brně právě v takový vstup do Kooperativa ligy doufali.
„Po tom, jaká se nám povedla příprava, jsem to čekal. Viděl jsem, že tým funguje,“ tvrdí rozehrávač Jan Kozina. Mix hráčů, které při hře diriguje, považuje za povedený. „Hodně řešíme týmovou obranu, rozebíráme každý detail. To je silná stránka trenéra Jakary. Mám z našeho týmu lepší pocit než loni,“ hlásí Kozina.
Bez cizinců? V Brně jen přání Reginald Keely (vlevo) z Brna útočí kolem Ondřeje Kohouta z Pardubic. Několikrát v posledních letech z basketbalového Brna zněl plán postavit mužstvo na domácích hráčích. „Budou mít ke klubu vztah, diváci na ně budou rádi chodit,“ hotovili se činovníci. Některé sezony tak i začaly, ale nepodařilo se je dokončit. Při první vlně zranění se sahalo do zahraničí. „Cizince potřebujeme, abychom byli konkurenceschopní. Každý rok stavíme mužstvo znovu,“ krčí rameny i současný trenér Dejan Jakara. Vypadá to jako začarovaný kruh: zámořští hráči jsou levnější než Evropané. Nehledě na to, že vlastní hráče musí klub už vychovávat, což stojí další peníze. Jako kdyby iluzi o „domácím“ týmu ani naplnit nešlo. „Jde to, můžeme to vidět v Opavě. Ta hraje s českými kluky Ligu mistrů,“ oponuje rozehrávač Jan Kozina. Připomíná ale, že je to běh na dlouhou trať. Navíc v Brně to má ještě jeden háček. „Z nějakých nepochopitelných důvodů tady zanikl mládežnický oddíl. Talenty odcházejí, třeba jako Marek Vyroubal do USK Praha. A je jich víc. Cizinec je levnější, ale kolikrát si jde udělat jen čísla do statistik a zamíří zase jinam,“ uvědomuje si Kozina. Pro brněnský celek je proto nyní výhodnou i dohoda s prvoligovým Jindřichovým Hradcem, odkud mu pomáhá Lukáš Stegbauer. Toho mají v Brně za to, že nastupuje i za mateřský oddíl a stíhá tak dva zápasy za víkend. I proto Jakara vysedává u videa a hledá. „Máme kontakt na 80 hráčských agentů. Někteří svoje hráče ani pořádně neznají a pošlou jen link na internet. Proto se dívám na zápasy a hledám. Někde v tom kvantu hráčů třeba nějaký je,“ říká Jakara realisticky. Českých posil se nezříká, ale taky si je vědom: „Potřebujete taky dělat výsledky, nejen nabrat mladé kluky.“ Tým, který složí, pak diriguje Kozina. Trenér vybírá hráče tak, aby s jejich řízením na hřišti byl co nejmenší problém. „Chápu, že Američan někdy vezme akci na sebe. Záleží na trenérovi, co mu dovolí. U nás tohle funguje bez potíží, řešit individualistické hraní jsme nemuseli,“ říká rozehrávač. |
