"Začali se o mě zajímat před dvěma měsíci, jestli bych tam šla. Těším se na to, protože pod panem Čadou trénuju ráda a bude to nová zkušenost," říká hráčka, která jako kapitánka letos dotáhla mladičké brněnské družstvo ke stříbrné extraligové medaili.
Kariéra stále mladé volejbalistky tak neuhýbá z dobře nasměrované cesty. V Brně nasbírala zkušenosti s nejvyšší soutěží, postupně se na ni přenášelo čím dál víc odpovědnosti a zahrála si i evropský pohár. Od další sezony ji čeká boj v Lize mistrů a v domácí soutěži se opět nebude očekávat nic jiného než titul.
"Brno mám strašně ráda a určitě pro mě není malé. I příští rok bych se tady něco naučila. Ale byla jsem tu dlouho, a jestli se chci ještě víc rozkoukat, tak musím pryč. Teď je na to ten pravý čas," uvažuje nad dalšími volejbalovými kroky Kubínová.
Když v 17 letech vstupovala na extraligovou scénu a uvedla se výbornými výkony, měl trenér Čada trochu strach, aby jí to nestouplo do hlavy. A prosil novináře, aby ji moc nevyzdvihovali. Jenže zdá se, že u ní nic takového nehrozilo. "To se asi nikdy nestane. Ne vždycky hraju dobře a už vůbec se necítím jako hvězda," uculí se.
Nejspíš na ni teď bude čekat větší dřina, ale na to se jen těší. "Navíc je to pro mě výzva. V Brně jsem věděla, co můžu čekat a jak si můžu dovolit hrát. Teď se budu muset zase víc snažit, abych něco ukázala," předpokládá studentka třetího ročníku tělesné výchovy na Masarykově univerzitě.
Čada od ní očekává, že nahradí odcházející slovenskou nahrávačku Luciu Törökovou a vytvoří duo se zkušenou Soňou Novákovou.
"První rok se budu spíš rozkoukávat a pak se uvidí, jestli mě budou chtít dál. Nicméně se tam těším. Na trenéra, na vynikající zázemí, na Ligu mistrů. Celkově jsem na to zvědavá. Uvidím, jak to budu zvládat s cizinkami," má v sobě plno očekávání.
A pokud se jí bude dařit a kariéru bude posunovat stále vzhůru, chtěla by se jednoho dne ocitnout v nějakém zahraničním klubu.
"Beru to tak, že Prostějov je taková přestupní stanice. Z Brna bych ven asi nešla, nebyla bych na to připravená," míní.
