Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Jaké je nové slovo dne? Američané v Brně hostí krocanem a objevují zoo

Pardubičtí basketbalisté Dominez Burnett (vlevo) a Radek Nečas v souboji s Kevinem Maysem z Brna. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

2 2017
Tři měsíce už pobývají v Brně američtí basketbalisté Brian Sullivan a Kevin Mays. Za tu dobu se dokázali zařadit k oporám tamního týmu MMCITÉ+ v nejvyšší soutěži, v níž je Sullivan dokonce druhým nejlepším střelcem, a zároveň stačili nakouknout do rytmu, jakým největší město na Moravě žije.

„Je to fajn město s příjemnými lidmi,“ říká o svém novém přechodném domovu Mays, pro něhož je angažmá pod Špilberkem už druhým v české soutěži. Loni nastupoval za NH Ostrava. „Všechno je snadnější, když jsou lidé okolo v pohodě,“ soudí o dosavadní aklimatizaci.

Téměř automaticky se stal pomocnou rukou pro Sullivana, který už hrál loni v Německu, ale s českým basketbalem zkušenosti dosud neměl. Mays je tak prvním, koho Sullivan v novém městě potkal, když vystoupil z autobusu. „Basketbal zde sehrává pozitivní roli. Okamžitě potkáte dvanáct přátel, kteří se stávají vašimi bratry,“ říká Mays.

Fotogalerie

Pokud jde o Brno, považuje ho ve srovnání s Ostravou za přátelštější vůči cizincům a pochvaluje si, že s lidmi na ulicích nebo v obchodech může komunikovat víc.

Basketbalový program, jehož součástí jsou dva tréninky denně, zaměstnává oba hráče dostatečně. Pokud však mají volný čas pro sebe, rádi poznávají nové prostředí. „Nevydávám se do města zas tak často. Pokud ano, užívám si to,“ tvrdí Sullivan.

Oběma se daří velmi dobře. Sullivan vystoupal na druhé místo v tabulce střelců celé Kooperativa NBL, v níž už dokázal nastřílet 30 bodů za zápas, jeho průměr atakuje hranici 22 bodů. Mays si vede zdatně na doskoku, sbírá kolem osmi odražených míčů na zápas a patří do první desítky ligových doskakovačů. Chtějí pomoct, aby se MMCITÉ+ dostala v tabulce zase výš, když se tým po nadějném startu propadl do spodní poloviny.

Sullivan rád ochutnává místní jídla, a tak na něho basketbaloví znalci mohou narazit v centru města v restauracích a kavárnách, jak si vybírá pro něho neznámé položky z jídelníčku.

Mays je otevřenější, k jeho koníčkům patří prozkoumávání města jako takového a komunikace s lidmi kolem něj. V budoucnosti by se rád vypravil i do zoologické zahrady a na seznamu jeho tipů jsou vánoční trhy.

Nejen díky spoluhráčům, jimž vděčí za cenné rady v novém prostředí, zatím Sullivan s Maysem nenarazili na výraznější jazykové bariéry. Mimo basketbal se pohybují v komunitě cizinců, převážně studentů medicíny, jimž angličtina nedělá problémy. Zároveň nabyli dojmu, že anglicky se v Brně dokážou domluvit na tom, na čem potřebují.

Brian Sullivan z Brna v duelu se Svitavami

Brian Sullivan z Brna v duelu se Svitavami

Aby však nebyli odkázaní jenom na to, snaží se oba Američané pochytit také něco z češtiny. Cítí, že znalost alespoň zlomku domácího jazyka je důležitá. „Máme vždy jedno nové slovo každý den, které sdílím s českými hráči uvnitř týmu. Říkám tomu slovo dne. Je to způsob, jak dát najevo, že je pro vás důležité zapadnout,“ vysvětluje Sullivan.

Řídí se vlastní zkušeností z Německa, kde taky zapůsobil lépe, když se věnoval místní kultuře a projevil zájem o německé obyčeje.

Na oplátku seznamuje české týmové kolegy s vlastními zvyky. Na stěžejní americký svátek, Den díkůvzdání, hostili Sullivan s manželkou brněnské basketbalisty u sebe doma, k večeři podávali krocana a řídili se tradicemi, které daleko od domova postrádají.

V době, kdy sezona v nejvyšší české soutěži ještě není ani před polovinou, Sullivan s Maysem přiznávají, že se jim po domově stýská. Zároveň s pomocí spoluhráčů cítí, že jsou schopni žít v Brně jako ne tak úplní cizinci.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze