Co udělá Petr Kadlec, když není spokojen s místem v sestavě? Postěžuje si doma u matky. Obdobné legrácky občas zazní v kabině florbalových itelligence Bulldogs Brno. Extraligový celek totiž koučuje bratr dlouholetého tahouna Jan. „Ale všechny fórky jsou v mezích srandy,“ ujišťuje Petr Kadlec.
Se sourozencem jej pojí blízké pouto. V mládí spolu mydlili hokejbal na betonových pláccích, později řádili bok po boku v nejvyšší florbalové soutěži, nedávno se nastěhovali do stejného domu. A teď najednou jeden druhému udílí pokyny.
„Zpočátku jsem z toho měl obavy, ale docela rychle jsme mezi sebou najeli na nepsaný mód. Florbal do našeho soužití vůbec netaháme a snažím se ho vnímat jen jako bratra. Ale jakmile přijde na sportovní povinnosti, tak přepnu a beru ho jako jednoho z pětadvaceti hráčů,“ přibližuje Jan Kadlec.
Ani nadržování, ani přísnost. Víme, jak se chovat, říká Jan
Ten se Buldoků ujal před touto sezonou, aby z nich konečně setřásl nálepku týmu, který pokaždé narazí ve čtvrtfinále. „Když jsem se to dozvěděl, tak jsem si říkal, že je to dobrý tah,“ popisuje hráčský univerzál Petr.
Buldokům chybí střelec, v play-off sází na týmovostŽe dvakrát nevkročíš do stejné řeky? Florbaloví Bulldogs se do ní namočili hned čtyřikrát. Tolikrát za sebou v extraligovém čtvrtfinále ztroskotali na Vítkovicích. Až letos se Brňané svému přízraku vyhnou, o dlouho očekávaný průlom v play-off se od víkendu pokusí proti pražským Bohemians. „Hrát s Vítkovicemi by nám nevadilo, ale za změnu jsme rádi. Bohemku bychom před sezonou brali, i když respektujeme její sílu a vnímáme, že ne náhodou získala tolik bodů,“ říká trenér Jan Kadlec. Jeho tým v základní části skončil šestý a při vybírání soupeřů zbyl právě na Bohemians, kteří obsadili čtvrtou pozici. „Mají hodně šikovných kluků, kteří prošli mládežnickými reprezentacemi. Bude to pekelně těžká a vyrovnaná série, ale zvládneme to,“ hlásí útočník Petr Kadlec. „Nepřipouštím si, že bychom nevyhráli,“ přidává jeho bratr na střídačce. Tato slova dokládají změnu rozpoložení u Buldoků, kteří zatím do semifinále pronikli jedinkrát - přesně před deseti lety. Právě sebevědomí bylo jednou z hlavních věcí, kterou se do mužstva snažil napumpovat nový kouč. „Tou další byl týmový projev. Chceme, aby hráči nejančili a hráli trpělivě,“ přibližuje Jan Kadlec, který věří, že je tým ideálně poskládaný. „Chybí nám jenom vyložený střelec. Ale v play-off rozhoduje týmový výkon.“ Právě absence kanonýra mohla za to, že Bulldogs v základní části zůstali za svými odvážnými prognózami. „Nedaří se nám proti týmům, které pouze brání. Ale ti, kdo chtějí hrát florbal, to s námi mají těžké,“ upozorňuje trenér. |
„Dobře ho znám a vím, že florbalu rozumí. Že to není typ, co jenom maluje na tabulku, ale ví, že je potřeba všechno odpracovat a zažít na hřišti. Věnujeme se rozborům u videa, ale nevycházejí z nich žádná dogmata. Trenéři chtějí, abychom se na hřišti rozhodovali sami, a ne vzpomínali, co jsme se učili.“
Tenhle přístup se mladšímu z bratrů zamlouvá, postupem času si však začal uvědomovat, že nová situace může vyvolat i problémy. Že se může vynořit podezření z nadržování. I proto se sám vzdal kapitánské pásky. „Nechtěl jsem, aby to lidé brali tak, že brácha trénuje a já jsem ještě kapitán. Navíc máme podobné názory a volíme podobná slova, takže bylo lepší, aby to vzal někdo jiný,“ vysvětluje Petr.
A zdá se, že netradiční bratrská spolupráce zatím klape. „Ostatní kluci stejně jako my čekali, jak to bude vypadat. A myslím, že jsme ukázali, že se není čeho bát,“ říká Jan.
Když občas trénuje otec syna, řeší pochybnosti o protežování opačným extrémem. Trenér Bulldogs však větší přísnost vůči bratrovi nezavedl. „Známe se dost dobře na to, abychom věděli, co od sebe čekat a jak se k sobě chovat,“ podotýká.
Seřvat svého mladšího sourozence zatím nemusel. „Snažíme se hráče nechávat při utkání v klidu. Za celou sezonu jsem křičel na tým jen dvakrát a na jednotlivce skoro vůbec,“ sděluje Jan Kadlec, který brněnské mužstvo vede spolu s Rostislav Kohútem. „Herně jsme se posunuli, naučili nás nové věci,“ oceňuje Petr.
Z útoku do obrany. „Musím víc přemýšlet,“ popisuje Petr
Jednou z novinek bylo i jeho putování sestavou. Celoživotní útočník si musel těsně před třicítkou osvojit povinnosti obránce. „Je to víc o přemýšlení. V útoku se člověk rozhoduje impulzivně a nesmí vynechat žádný souboj. V obraně si musím souboje vybírat, protože si nemůžu dovolit žádný prohrát,“ popisuje akademický mistr světa z roku 2012.
„Další rozdíl je, že v útoku jsem míval propocený dres už po první třetině, zatímco v obraně ho někdy nepropotím za celý zápas. Ale zase tvořím hru a víc kombinuju, v útoku si člověk balonku moc neužije.“ V defenzivě ovšem Petr Kadlec nezakotvil natrvalo, posty čas od času střídá. „Do obrany jsme přesunuli víc hráčů, co nebyli tak góloví, aby si zahráli víc s balonem a získali tak sebevědomí,“ vysvětluje kouč.
Bratr v zadních řadách navíc perfektně zapadl do jeho plánů. „Vždycky akce spíš připravoval, než zakončoval. Navíc dáváme málo gólů, takže musíme spoléhat na týmové pojetí a organizaci. A on je voják, který splní rozkaz. Má vrozenou schopnost odvádět černou práci.“ Tu teď Petr Kadlec dostává zadanou přímo z rodiny.