"Ne že bych chtěl, ale musím," podotkl. "Amatéři mohli dříve boxovat do osmatřiceti let, teď to prodloužili do čtyřiceti a to už mi bylo v létě. Mohu boxovat do konce roku a konečná."
Dál by mohl boxovat jenom profesionálně. Leč do toho jít nechce. "Vzhledem k práci, rodině a starostem o dům to nepřipadá v úvahu." Profesionální kariéra ho nikdy nelákala. "Tam jsou velké čachry, podvody," mávl rukou. "Mrzí mě, že musím v amatérském boxu končit, ale ten věkový limit je někdy rozumný. Někteří boxeři si sami nedokážou říct, že by ze zdravotních důvodů měli odejít."
Stanislav Bártek byl celou kariéru věrný Krnovu, byť hostoval v Opavě, Vítkovicích, Brně i Ústí nad Labem. Patnáct let reprezentoval. O víkendu ve finále mistrovství republiky v Jičíně porazil třiadvacetiletého Dominika Musila z DTJ Prostějov. "Mít titul ve čtyřiceti je věc obrovské vůle, umění a výjimečnosti," prohlásil krnovský trenér Jaroslav Morbitzer.
"Rozhodující byly moje zkušenosti, které jsem za dvacet pět let nasbíral," komentoval Bártek výhru nad o sedmnáct let mladším protivníkem. "Titul jsem vybojoval urputností, odhodláním." Přitom ještě tři týdny před šampionátem nevěděl, zda pojede. "Chodil jsem o berlích, protože při fotbálku mi kamarád nakopl holeň."
Nejsou pro Bártka přece jen čtyři tituly za tak dlouhou kariéru málo? "Mohlo jich být více," připustil. "V mládí jsem ale byl darebák, nedával jsem boxu tolik, kolik jsem měl."
