"To je věc manažera a často i náhody, jestli se ta šance naskytne. Já bych rád boxoval o mistra světa už teď. Čím dřív, tím líp," řekl Ústečan, když v EnergieVerbund Areně obhájil evropský titul organizace WBO ve střední váze. Fhimu zdolal suverénně na body 3:0.
Udělal jste velký krok k třetí šanci získat světový pás?
Já ty kroky dělám pořád. Je tu i prezident WBO, ti lidi mě znají velice dobře. Cestička se dělá, má to své pozadí. Záleží na mých výsledcích, zatím vyhrávám. Uvidí se taky, kam až se vyšvihnu na žebříčku.
Co s vámi dělá 50. vítězství?
Je mi to úplně u pr... Pro mě je důležitý vyhrávat, fakt mi teď spadl kámen ze srdce, protože nemoc nebyla ideální. Už jsem starý dědek, potřebuju oraz. Ale měl jsem trošičku v hlavě, že když nebudu boxovat teď, budu muset trénovat celý léto. Takhle svědomitě jsem prášky ještě nežral, manželka ze mě určitě měla radost. Normálně na to kašlu, chlastám, jak můžu, a dělám si, co chci. Tentokrát prostě ne, fakt jsem si dával bacha, abych se dal do kupy.
Dobře, ale neříkejte, že pro vás 50 výher nic neznamená...
Je to hezký. Hele, dobrý, jsem frajer, to je jasná věc. Ale musíš počítat, že 20 zápasů byly nějaké okurky. A já to vím. Možná mám víc výher než Tyson, netuším. Stejně? Ale já ještě boxouju dál! (smích) Tyson má samozřejmě velké tituly. Já to neberu, že něco porovnávám. Jsem sám se sebou spokojený. S tím, co jsem dosáhl, jaký mám tituly, jaký jsem udělal zápasy. Mít o dost víc proher, stejně pořád vnitřně vím, co jsem pro to udělal. A jestli mám, nebo nemám na to porovnávat se se špičkou. Jsou to jen čísla.
A jaké bylo to vítězné číslo 50?
Jsem zabitej, kantáre! Není mi do juchání. Ale dopadlo to dobře, můžu si užít dovolenou, to byl cíl. Odcházely mi síly a od pátýho kola jsem koukal, co to ta buchta nese za číslo. Počítal jsem si, kolik kol ještě zbývá, a šetřil jsem energii.
Jak moc vás nemoc vyšťavila?
Chrčelo to ve mě, kašlal jsem, smrkal. Už při sparingu 20 dní předem jsem cítil, že nemoc přichází; boxovalo se mi při něm suprově, všechno jsem viděl a byl rychlý, ale nestačil jsem fyzicky. Přitom já jsem zvyklý, že fyzičku mám jako sviňa. Od doktora Jirky Madara, co se o mě stará od amatérů, jsem dostal kalciovku a antibiotika. Ale jsem debil, den jsem netrénoval, pak zase jo. Kašlal jsem na to. Za týden se to vrátilo a já byl úplně mrtvý. Pak jsem musel tři dny vynechat. Dostal jsem rychlý antibiotika, doktorka v Německu, fakt frajerka, mi udělala akupunkturu. Napíchala mi jehlama držku, trošku mi to pomohlo. Ale teď mě to asi schvátí.
Jak to ovlivnilo zápas?
Být v klidu, možná bych ho porazil před limitem. Škoda, že počítání bylo úplně na konci 2. kola. Kdyby bylo v polovině, myslím, že by to nedoboxoval. On byl zabitej, měl jsem ale peška a věděl jsem, že za minutu pauzy se z toho dostane. Měl jsem zápas pod kontrolou, ale strašně jsem se šetřil. Taktizoval jsem, asi to nebyla úplná hitparáda pro lidi. Nechtěl jsem to přepálit, abych se v posledních dvou kolech neplácal a nechytil nějakou bombu. Soupeř nebyl úplně můj styl. Má ruce dolů, hodně běhá, je pohyblivý a technický.
Trenér Dzemski věděl, jak vám je?
Viděl mi na očích, že se něco děje, ale já říkal, že je všechno ideální. Uklidňovat mě nemusel, na to já nepotřebuju trenéra, dovedu to sám. Já nepotřebuju ani psychologa. Já nepotřebuju ani doplňky stravy, stačí mi pivo, vole (smích). A moje štístka. Jakmile jsou tady moje buchty malý (tři dcerky), je to ok.
Kolik těch piv potřebujete?
Teď jsem chlastal tři denně víceméně furt. Což je hezký kvůli váze. Po zápase se nesmím ožrat jako prase, šest nejvýš! Opít se můžu v neděli v mojí hospůdce.
V Drážďanech jste měl hlasité fanoušky. Vnímal jste je?
Publikum bylo super. I moje holky, měly pořád ruce nahoře. Slyšel jsem i manželku, to je hlas, který mám ve škebli. Když zapiští, vím, že má relativně pravdu. Odkoukala víc boxů než vy všichni (novináři) dohromady. A to nemyslím zle.
Kam vyrazíte na dovolenou?
Budeme hodně v Čechách. Těším se, že s kamarádama budu stavět komínky z plastových kelímků (smích). S rodinou letíme k moři, minulý rok jsme to ošidili a holky byly naštvaný. Když jsem porazil Rosenberga, dostali jsme zájezd jako odměnu. Manželka vybrala Řecko, ona a já to máme zadarmo. Doplatili jsme 50 tisíc za děti a jedeme se někam podívat.
