Do nečekaného odchodu Luďka Mikuleckého, který zemřel v padesáti letech, všechno vypadalo idylicky. „Jsem obrovsky spokojený majitel,“ opakoval často. Měl tím na mysli dvouletou spolupráci s ostříleným trenérem a žokejem Jiřím Kouskem, který měl ve stájích Nový Dvůr na starosti dvě desítky koní.
Tenhle čtyřicetiletý chlapík totiž proslul nejen při Velké pardubické, v níž se v roli žokeje proslavil i dvěma druhými a jednou třetí příčkou. Sklízel úspěchy také v zahraničí, v Německu, Francii a Itálii, a má na kontě i tituly německého a švýcarského šampiona mezi překážkovými jezdci.
Když idylka skončila
Idylka ale skončila i pro Kouska, bez ohledu na zmíněný poslední úspěch v Pardubicích. Nastal totiž nečekaný zvrat.
„Vedení firmy a tím i stáje mi před několika dny zakázalo trénovat koně a jakkoli zasahovat do tréninku. Můžu jen opravovat ohrady nebo kontrolovat stav dráhy, jinak nesmím ani kydat hnůj, případně nahlížet do stájí a říkat lidem, co mají dělat. Je to úder na psychiku,“ rmoutí se znalec, který má z dob spolupráce se zesnulým panem Mikuleckým smlouvu jako hlavní trenér a vedoucí dostihového střediska v Novém Dvoře.
To ale není všechno.
„Na statku Nový Dvůr obývám s rodinou byt a chtějí po mně, abych se vystěhoval. Pan Zugar, generální ředitel akciové společnosti BORS, mi řekl, že když tak neučiním do konce března, vystěhují mě sami, takže už jsme jednou nohou na ulici. To ale nechci, máme čtyřletého syna a sedmiletou dceru, která chodí v blízké Lednici do první třídy. Jistě víte, jaké to je, kdyby měla uprostřed školního roku měnit školu,“ kroutí hlavou.
Příčiny takového zvratu?
„Já vím o jediné - že prý zvyšuji hlas na zaměstnance, což mi bylo vytčeno jedním vytýkacím listem. Pokud vím, tak k tomu, aby mě mohli vyhodit, musí být takové listy tři,“ přemítá.
Proč vlastně? Odpověď je stručná
Těžko říct, proč se chce vedení společnosti BORS rozloučit s tak uznávaným odborníkem. Světlo do všeho totiž nevneslo ani vyjádření Davida Mikuleckého, syna zesnulého, tedy muže, s nímž měl Kousek tak dobrý vztah.
„Vedení společnosti BORS Břeclav, a. s., se rozhodlo provést změnu ve vedení dostihové stáje. Tímto považujeme celou záležitost za uzavřenou,“ sdělil Mikulecký junior, ředitel divize HIPO zmíněné společnosti, redakci iDNES.cz prostřednictvím e-mailu v odpovědi na několik písemně položených otázek.
Upřesnit svou odpověď nechtěl ani později. „Nechal bych to tak, jak bylo uvedeno.“
Stromský: Tenhle krok nás překvapil
O celé záležitosti už se mluví i v domácím dostihovém prostředí. „Když loni po úmrtí pana Mikuleckého jeho paní prohlásila, že dostihová stáj BORS Břeclav bude pokračovat, všichni jsme si mysleli, že je tím míněna i další spolupráce s úspěšným Jirkou Kouskem. Tenhle krok nás překvapil,“ přiznává žokej Marek Stromský, několikanásobný smolař Velké Pardubické.
Říkat, že si Jiří Kousek zoufá, by bylo možná přehnané. „Něco umím a něčemu rozumím, takže o moje služby je zájem,“ prohlásil, ale specifikovat nechtěl.
Na všem jej zarazila jedna věc.
„Z průměrného hnědáka Universe of Gracie jsem udělal hvězdu, dvěma čtvrtými místy ve Velké jsme pro firmu vydělali přes milion korun. Další čtyři miliony pro stáj BORS Břeclav vydělali dva naši koníci ve Francii, kam jsem je s využitím svých kontaktů po dohodě s panem Mikuleckým starším poslal do tréninku. Vím, že dostihový sport je prodělečný, ale společnosti jsem vydělal miliony a další miliony jsem ušetřil na nákladech. Jenže to asi nic neznamená,“ mrzí ho.
Má ještě jeden důvod, proč jej přepadá lítost. „S panem Mikuleckým starším, kterého měly naše děti za strýčka, jsme si den před jeho náhlým odchodem slíbili, že budeme spolupracovat až do důchodu. Někdo teď míní jinak, ale říká se, že pánbůh všechno slyší a vidí.“
