Určitě největší událostí posledních dní je finále Italského poháru, kvůli kterému se dokonce přerušila liga a veškerá pozornost byla upřena do Florencie, kde se o Pohár utkají celky Trevisa a Cunea.
Cuneo se postaralo o největší překvapení celého turnaje, když jako poslední postupující vyřadilo hned ve čtvrtfinále jednoho z největších favoritů, celek Trenta 3:2.
Aby navíc potvrdilo jak je letošní ročník vyrovnaný, tak hned v následujícím zápase porazilo dalšího velkého favorita, dobře známého i v Čechách, tým Maceraty, a to opět v docela strhujícím tie-breaku.
Naproti tomu cesta Trevisa do finále byla o poznání snazší a po dvou výhrách nejprve nad Parmou a v semifinále nad Latinou bylo jasným favoritem na získání trofeje.
Což se také potvrdilo v nedělním finále, kde hráči Trevisa s přehledem přehráli Cuneo a hladce zvítězili ve třech setech.
Celý turnaj je součástí největší volejbalové události jara tzv. Volleyland. Kromě největších hvězd se tady setkávají všichni manažeři a sponzoři volejbalu. Mimo jiné zde funguje také velký volejbalový kemp, kterého se účastní přibližně tři tisíce dětí. Začínající volejbalisté mají možnost potkat zde se svými idoly, kteří vedou krátké tréninky.
My jsme díky přestávce v lize měli opět příležitost pořádně potrénovat a musím říct že se vrátily tréninkové dávky typické spíše pro období fyzické přípravy. To samozřejmě není nikdy příjemné, ale všichni víme, že je to poslední možnost před zahájením finálových bojů o postup do play-off.
Naštěstí jsme se dokázali dostat do formy už i v úterním zápase. Trvalo nám to celé tři sety, než jsme se dostali do zápasového rytmu, takže jsme museli opět jako v minulém utkání dohánět dvousetové manko. Otáčet ze stavu 0:2 vůbec lehké, a zároveň to je pro tento ročník naprosto typické. Velká vyrovnanost většiny celků a nelítostný boj o každý bod, taková je letos italská liga…
Díky vítězství se nám podařilo znovu zvýšit šance na postup do play-off, což ale musíme hned potvrdit v dalším televizním zápase proti finalistovi Italského poháru, týmu Cunea.
Jelikož se hraje už v sobotu, je tento týden velice náročný, a to hlavně z pohledu regenerace. Ve středu jsme se vrátili po zápase až v šest hodin ráno, a tak jsme měli jako hráči základní sestavy volno, zatímco ostatní trénovali. Všichni se společně sejdeme až ve čtvrtek, kdy bude lehká posilovna a večer poslední technická příprava s balony.
V pátek budeme mít ještě videosession, taktickou přípravu u videa, a vzhledem k tréninkovému systému Perugie nás den před zápasem čeká už jen lehké protažení.
Je to velice odlišné od klasického tréninkového týdne, kde jsou vždy dvě ranní posilovny, a pak pouze večerní tréninky. Je samozřejmě příjemné, když ostatní dopoledne jsou pak volná, což mě velice vyhovuje :). Na tento italský způsob sportovního života jsem si pochopitelně zvykl docela brzo a takové to: “rolety zatažené i v jedenáct dopoledne“ u nás doma praktikujeme velice často.
Večerní tréninky bývají zpravidla dvouhodinové a jsou zaměřeny hlavně na technickou souhru celého mužstva, takže není moc prostoru na individuální činnosti. To je možné nacvičovat po tréninku, kdy je vždy trochu času pro ty, co to potřebují.
Ale tohle téma si necháme na příště.