Petr Bohačík, ač rodák z Opavy, s vrcholovým basketbalem začínal v Ostravě. Minulých šest let ale působil v Pardubicích. A teď je zpátky v NH Ostrava. „Vracím se domů. Do Pardubic jsem šel za basketem, ale pořád mám zázemí tady,“ prohlásil devětadvacetiletý Bohačík. V Pardubicích byl i se svým bývalým ostravským spoluhráčem Zbyňkem Pospíšilem, který se rozhodl ukončit kariéru.
Petře, není škoda, že se do NH Ostrava nevracíte i se Zbyňkem?
Bylo by to pěkné. Myšlenka je to výborná. Ale co se týče jeho zdraví, tak už hrát nebude. Už oznámil, že ukončil kariéru a hledá si zaměstnání. Ale kdyby mu to zdraví dovolilo, tak by o tom určitě přemýšlel.
Jakých bylo těch šest let v Pardubicích?
Utekly jako voda. O šest let jsem zestárnul, ale bylo to příjemné angažmá. Šest let je dlouhá doba. Budu na to rád vzpomínat. Mám tam spoustu kamarádů, určitě se v Pardubicích čas od času ukážu. To rozhodně, protože odtamtud pochází také moje čerstvá manželka, takže za rodinou budeme jezdit. Z Pardubic mám hodně zážitků jak sportovních, tak v osobním životě.
Dá se říct, že to je takový váš druhý domov?
Tím, že tam mám rodinu a kamarády, tak určitě.
Pardubický pivot Petr Bohačík (vlevo) přihrává kolem Petra Dokoupila z Opavy.
Pardubický pivot Petr Bohačík (vpravo) uniká kolem prostějovského Radka Nečase.
Pardubice měly v minulých letech silný tým, ale nepodařilo se jim projít do finále. Čím to je?
Že by to bylo mnou? (smích) Ambice na finále jsme vždycky měli. Byl to i můj cíl, zahrát si s Pardubicemi finále. Bohužel se nám to nepovedlo. Navíc letos jsme skončili pátí, což je z mého pohledu docela špatné, protože mužstvo jsme na lepší umístění měli. Bohužel. Přispěla k tomu i zranění hráčů, namočený jsem v tom byl i já, když jsem byl dva měsíce mimo. Přitom začátek sezony nám vyšel nad očekávání, jenže postupně hráči odpadali, každý hrál na jiném postu. Na konci už jsme sice byli znovu pohromadě, jenže už to nevyšlo.
Vypadli jste s Opavou, která šla do play-off z páté příčky. Přesto vás coby čtvrtý celek přehrála.
Věřím, že kdybychom zůstali zdraví... Každý tým má zdravotní problémy, jenže u nás toho v této sezoně bylo až příliš. Jsem přesvědčený, že ten tým na finále měl. Je to o to větší škoda, že jsem na něj za těch šest let nedosáhl.
Takže loučení s Pardubicemi bylo smutné?
Je to tak.
Když už jsme se bavili o návratu Zbyňka Pospíšila, co váš bratr Jaromír, který hrál minulou sezonu v Belgii. Ten by se do Ostravy nevrátil?
Něco takového už nahlas i padlo. Ale brácha je teď ve stadiu, že si vybírá angažmá. Nevím, pro co se rozhodne. Některé varianty spolu konzultujeme, ale není to tak, že bych mu řekl: Pojď se mnou, budeme hrát v Ostravě. Brácha je přece jen v jiné pozici. Mně bude letos třicet let, on je ještě mladý, všechno má před sebou. Teď rok pořádně nehrál i proto, že v Belgii měli snad o polovinu méně zápasů než my v české lize. Musí si vybrat tým, v němž bude mít více prostoru.
Uvažuje o návratu do Česka?
Spíše to vypadá, že se vrátí, nějaké nabídky odsud má.
Také z Ostravy?
Tak to za něho říkat nechci.
Pardubický Petr Bohačík vede míč v duelu proti Ústí nad Labem.
Ostrava buduje nový tým. Co vy na to?
Tak to bývá skoro každý rok. Cizinci odejdou a přijdou noví. Když se povedou, bude dobrá sezona. Budu držet palce trenérům a Lacovi Kudelovi (předseda klubu - pozn. red.), aby vybrali dobře. A uvidíme, jestli zůstane Adam Číž, jemuž skončila smlouva. Ani přesně nevím, kolik hráčů už je podepsaných. Ale těším se na to. Určitě přijdou noví kluci ze zahraničí, nepředpokládám, že bychom složili tým jen z českých basketbalistů. Jsem na to připravený. Věděl jsem, do čeho jdu.
Nemáte tudíž obavy, že jste přišel do týmu, o němž ani nevíte, jak bude vypadat?
Obavy... S tím jsem počítal. Asi by bylo lepší, kdybych věděl, že je tu nějakých sedm kluků a já budu osmý a zbytek nějací mladí. Ale někdo při tom tvoření týmu začít musel, někdo musel být podepsaný první. A teď se to bude kolem něho skládat.
Jak bude důležité udržet rozehrávače Adama Číže?
Osobně bych byl rád, kdyby Adam zůstal, ale to záleží na něm.
Ostrava sází především na cizince a pak má hodně mladých kluků. Chybí jí více zkušenějších českých hráčů. Přišel jste tu mezeru zacelit?
Je to o filozofii týmu. Teď sice byli sedmí, ale před dvěma roky brali bronz, takže si nemyslím, že by ta filozofie byla špatná. Ale v české lize je zkušenějších basketbalistů málo a přece jen Američan je atraktivnější. Češi se musejí vychovat, dostat prostor, což se v Ostravě povedlo v případě Adama Číže, který byl oporou mužstva.
