„Jsem ještě plná dojmů, těžko hledám slova,“ říkalo po dramatickém duelu levé křídlo české reprezentace házenkářek.
V čem jste byly v Srbsku lepší než v prvním zápase ve Zlíně?
Zvolily jsme lepší obranu než doma. Navíc venku nejsme tak pod tlakem.
Co jste říkaly na bouřlivou atmosféru v hale?
Asi to pro nás bylo spíš plus, hnalo nás to dopředu. Já doufám, že ten bod ze Srbska bude zlatý. A bude stačit k postupu na mistrovství Evropy.
Kdy jste v něj uvěřila?
Při té poslední sedmičce Srbek jsem si říkala, že jestli to má být Báry poslední zákrok, tak ať je to tenhle. Na konci to bylo těžké. Když nám odskočily o dvě branky, už jsem se bála, že to nepustí.
Fyzických sil jste měly pořád dostatek?
V takových zápasech vůbec nevnímáte únavu, síly byly. Já mám v sobě teď tolik adrenalinu, že bych odehrála další tři zápasy.
Pojďme ale na začátek. První akce dohrávaly spoluhráčky až na vás do křídla, to bylo podle plánu?
Musím říct, že stanovená taktika vyšla. Připravily jsme se na ně lépe, Srbky s tím měly problém. Jen jsme potřebovaly zvýšit agresivitu, to se povedlo zase ve druhé půli. Ale nelíbilo se to rozhodčím, jsem ráda za ten bod.
