Světový šampionát, který startuje na začátku února, se nemohl konat v pro Sudovou symboličtějším místě.
V americké Jelením údolí se letos po jediném tréninkovém skoku a špatném dopadu vypařily její olympijské sny. Měsíc před odletem do Vancouveru. "Start na olympiádě vidím tak na patnáct procent," zoufala si tehdy.
"Deer Valley je krásné místo, vždycky jsem ho měla ráda," říká teď. "Strašně náročný kopec, dlouhý. Ale zranění nic na mém vztahu nezměnilo. A mistrovský závod budu chtít zajet co nejlíp."
Osudný karambol, po které Sudová zůstala ležet, než pro ni přijeli záchranáři, se stal v prostřední části trati. "Vlastně ani nevím kde, ta pasáž je dost dlouhá," krčila rameny.
"To já si to pamatuju," přidal se Radek Herot, trenér české boulařky.
"On totiž běžel odspodu, takže ví přesně," odvětila Sudová. "Ale žádný blok v hlavě mít nebudu. Neměla jsem ho po zranění, takže tam nemohl zůstat. Mám jenom respekt."
V pondělí lyžařská akrobatka odjíždí na první závod Světového poháru ve finském Kuusamu. A před odletem klepe na stůl: Uf, koleno drží.
"Ortézu samozřejmě mám, a budu ji mít do doby, než bude kloub silný jako před operací," plánuje. "Trvá zhruba rok, než se svaly v jeho okolí vrátí do původní podoby. Ale zelenou od doktora Hospodára jsem už dostala."
První helikoptéru, skok s otočkou, si vyzkoušela před deseti dny na soustředění v Kaprunu. U odrazu stál trenér i fyzioterapeutka. "Bojíte se," houkla na ně Sudová. Jo, ozvalo se. "Já taky!"
Ale dopadlo to dobře, koleno vydrželo.
"Při odrazu ani ve vzduchu nemám problém, jen nejsem úplně připravená na dopadech, protože helikoptéry nemám naskákané," přiznala. "Chybí mi tak čtrnáct dnů přípravy."
I když Sudová plánovala opožděný vstup do sezony, rozhodla se ji otevřít už příští víkend ve Finsku. A v plánu je kompletní program Světového poháru, včetně závodu v Mariánských Lázních.
"Neočekávám extrémní výsledky, když budu do desítky, bude to zázrak," odhadovala. "Pro výsledek letos sice udělám všechno, ale nic na úkor zdraví. Můj hlavní cíl je olympiáda v Soči."
