"Trenér se mi ozval, kluci potřebovali pomoci. Víc v tom nehledejte. A ani ode mě moc nečekejte. Je to rok a půl, šel jsem do zápasu po dvou trénincích," prohlásil skromně Blecha, účastník dvou světových šampionátů (1995 a 1997) a s plzeňským Kovopetrolem dvojnásobný mistr extraligy.
Moc nečekejte? To se zbytečně kritizoval. Hlavně v obraně byl bezchybný. A z pravého křídla si v útoku připsal zkraje druhého poločasu i jednu úspěšnou trefu. "Nic zvláštního to nebylo. Prostě jsem naskočil a trefil síť. Hotovo," usmíval se.
Naoko se durdil, že ho trenér Haber využíval víc, než jak se domluvili. "Měl jsem jít na plac jen při nějakém zranění. Vyloženě když už žádná jiná možnost nebude. A nakonec jsem hrál víc než dvacet minut. Jsem utahanej, a to jsem se snažil šetřit se silami, abych to vůbec vydržel."
Jenže plzeňský kouč věděl, co dělá. "Sice nám říkal – raději mě na hřiště vůbec nepouštějte, ale přitom jsem viděl, jak je natěšený," popisoval Vladimír Haber.
Šetlík, Bokr, Blecha – to jsou velká jména, která se po letech strávených v zahraničí vrátila do Plzně, kde s házenou začínala. Šetlíka s Bokrem teď zabrzdila zranění ramen, fanoušci tak čekají, jestli aktuální návrat Blechy nebyl pouze jednorázovou záležitostí. "Před dvěma lety už mě chuť do házené scházela. Teď je to jiné," uvažoval Blecha.
Nevyloučil proto, že házenkářskou Lokomotivu posílí i v play-off. "Ale to záleží hlavně na trenérech. Pokud budu zdravotně schopný a nezkříží se to s pracovními povinnostmi, jsem připravený nastoupit," plánovalo levoruké křídlo. Co na to trenér Haber? "Kdepak, je to jenom na Ádovi. My ho nikam tlačit nechceme."
