Vzpomínky na nedávný světový šampionát v domácích podmínkách jí pořád působí mrazení v zádech. "Nádherný a náročný zároveň," ohlíží se čtyřiadvacetiletá biatlonistka.
V Novém Městě slavila bronz se smíšenou štafetou, osmé místo ve stíhacím závodě i desátou pozici ve sprintu.
Originální dort pro Vítkovou
Emočně i fyzicky ji však vrchol sezony vyčerpal. V noci po posledním závodě nebyla schopna spát. "V jedenáct jsem usnula, o půlnoci se probudila - šíleně bolely nohy. Do šesti jsem nespala."
Tři dny si dopřála klid. "První den po šampionátu jsem jen ležela v posteli," směje se. Na oslavě s příbuznými si pochutnala na originálním dortu ve tvaru bronzové medaile. "Ještě v průběhu mistrovství mi teta poslala esemesku, prý ať ji vyfotím medaili. Pořád jsem nechápala, k čemu jí to je."
Minulý čtvrtek začala Vítková s lehkým tréninkem před závěrečnou částí sezony. "A nebylo to tak hrozný."
Jelikož se však k večeru cítila slabá, hned v pátek zašla k doktorovi. "Dostala jsem kalciovku, že prý se to buď rozjede nebo to bude dobrý."
Zvýšená teplota ustoupila a biatlonistka nejvíc bojuje s únavou a rýmou. Pondělní odlet na závody Světového poháru do Osla zrušila. "Cesta by mi příliš nepomohla, odletím ve středu."
Trénink ještě chvíli nechá stranou. "Chtěla jsem, ale trenér říkal, ať jdu maximálně na procházku. Jenže v tomto počasí to není nic moc," posteskne si.
S Jindřichem Šikolou, koučem ženského týmu, už také přemýšleli nad jejími starty v Oslu. Sprint možná Veronika Vítková vynechá, pošetří síly až na nedělní závod s hromadným startem. "Ale úplně jsme ještě neodepsali nic. Spíš jde o tom, že jsem od šampionátu byla na lyžích jen jednou, což není nic moc."
