Jakoby ho hodili do vody a řekli: Ukaž, jak umíš plavat. "A teď je to jen na něm," řekl trenér Ondřej Rybář, když dvaadvacetiletý Krčmář vyrážel z poslední střelby na 6. místě, nedlouho před sedmým Italem Hoferem.
Sjede ho zkušený Ital? Kdepak. Krčmář mu ještě poodjel. "Celé poslední kolo jsem se za to snažil brát, co se dá, abych nedal Hoferovi ani přičuchnout na má záda."
Michal Krčmář |
Což se povedlo. "Jakmile jsem věděl, že už mě neohrozí, tak jsem si to užil." Vychutnal si aplaus vyprodaných tribun. Byl jako herec, uklánějící se před publikem.
"Někoho ti lidé svazujou, někomu pomáhají. Já věřil, že mi pomohou. A tak to snad i bylo," líčil.
Ne že by před svým čtvrtým úsekem nebyl nervózní. "Jo, byly tam nervy," přiznal. "Ale jakmile mě Jarda Soukup plácnul, spadlo to ze mě. Trošku mě mrzelo, že Jarda nevydržel v kontaktu se štafetami před ním, pro mě by potom bylo jednodušší vyvézt se první kolo za někým jiným. Ale jel jsem sám na sebe a šlo to."
Vzápětí vleže vystřihl rychlou a hlavně čistou střelbu. "Takhle rychle jsem dřív nestřílel. Ale osm dní jsme to tady s Ondrou Rybářem pilovali."
Rybář mu vlastně promlouval do duše už od Světového poháru v Pokljuce. Do té doby byl Krčmář na střelnici přespříliš opatrný, snažil se hlídat si rány. "Střílej rychleji, nevymýšlej ptákoviny," hučel do něj kouč.
S odstupem času mladý biatlonista přiznává: "Trenér mě prokoukl víc, než jsem se prokoukl já sám. Nejdřív jsem mu nevěřil, ale tady jsem se do té rychlé střelby postupně dostával. Teď mu musím poděkovat."
Lídr týmu Ondřej Moravec pro změnu děkoval Krčmářovi: "Dostal šanci a myslím, že zajel suprově. V půce mistrovství na něj na tréninku dolehla střelecká krize, ale obdivuhodně se z ní dostal. Už na juniorském mistrovství světa loni skvěle finišoval a dnes znovu ukázal, že je rozeným sprinterem. Je dobře, že se našel někdo, kdo může někoho z nás starších vystřídat."
Krčmář, rodák z Vrchlabí, začal v 5. ročníku ve sportovní třídě s během na lyžích, dva roky na to i se vzduchovkou. Osm let je biatlonistou. Coby junior skončil na mistrovství světa v individuálním závodě nejlépe třináctý, v roce 2012 však byl finišmanem stříbrné juniorské štafety.
Co je pro něj víc? Juniorská medaile, nebo 6. místo s muži v Novém Městě? "To nechci porovnávat. Obojí mělo své kouzlo. Štafety jsou krásné tím, že jsou v partě."
Na novoměstský závod si vzal své "šťastné" trenýrky. Také občas na biatlon sází, ale tentokrát si nevsadil. Kdyby však sázel... "Trenér říkal, že do 8. místa to bude dobré. Já ale doufal v to šesté." Mají ho. Teď už jen, aby zážitek z Nového Města co nejdříve přetavil i v body ve Světovém poháru. "Musím pokračovat v tom, co jsem načal. Budu se snažit konkurovat klukům na tréninku a co nejvíc toho od nich okoukat."