„Jak jsi střílela?“ ptala se Davidová parťačky.
„Nula a jedna.“
„To je dobrý.“
„Ale první kolo jsem jela jak blázen a pak jsem se po trati plazila. Oslava narozenin asi nebude.“
„Neboj, já ti ji na pokoji udělám.“
Přibyly do A týmu, bydlí spolu na pokoji a takhle si včera pokecaly o sprintu: Verča Zvařičová po pěti letech v SP a benjamínek Markéta Davidová. https://t.co/Fcq9i1yQYf
Zvařičové bylo právě v pátek 29 let. Po pěti letech a po hrůzostrašné nehodě se konečně vrátila do závodů Světového poháru a navzdory vydařené střelbě skončila až na 84. místě.
„Na střelbu jsem pyšná,“ připustila.
Zato ten běh. Tohle přece nebyla ona. „Školácká chyba,“ vyčinila si. „Úplně bezhlavě jsem to přepálila, jako by mi bylo pět. Trenéři mě vytahají za uši, to bylo na přes držku. Měla jsem jet s rozumem. Asi jsem byla i trochu přemotivovaná.“
Mladší Davidové je naopak teprve 20 let. Juniorská mistryně Evropy se občas potýká se střelbou, i v pátek se tak v Hochfilzenu dělo. Přesto si i se třemi ranami mimo terč vyjela postup do stíhacího závodu. Na 41. místě ji jen desetina vteřiny dělila od bodů.
Markéta Davidová (vlevo) na posledním juniorském ME a Veronika Zvařičová při tréninku v Hochfilzenu.
„Jenže má střelba byla na pokutu,“ říkala. „V tréninku mi už jde, na závodech to neumím prodat. Nejsem Denise Herrmannová, ta si se svým během může dovolit i střelbu za čtyři.“
Rovněž Davidová však dovede být rychlá, ve sprintu dosáhla sedmnáctého běžeckého času, o 41 vteřin zaostala za finským expresem Mäkäräinenovou.
Davidová i Zvařičová a s nimi Charvátová a Jislová jsou aktérkami souboje o štafetu. Nejen o nedělní hochfilzenskou, ale zároveň i o tu olympijskou. Se stupňující se hrozbou, že v Koreji bude chybět Gabriela Koukalová, se mění chemie ženského týmu – a také počet „volných“ míst v české štafetě.
Jedničkou je nyní Veronika Vítková, včera počtvrté v řadě v Top 20. „Už od přípravy jsem fyzicky i psychicky v pohodě. To lepší teprve přijde,“ pevně věří.
O ní a o Evě Puskarčíkové zatím do štafety nikdo nepochybuje. Na další dvě místa může být nával.
„Tým bez Gábiny je pro nás novou situací,“ uznal kouč Zdeněk Vítek. „Ale nedá se nic jiného dělat než dál makat.“
Hledět na souboj o nedělní štafetu jen z pohledu pořadí sprintu může být ošidné. Vždyť i Davidová, v pátek druhá z Češek, připomněla: „Trenéři mohou dát do štafety radši někoho, kdo sice běhá pomaleji než já, ale střílí stabilněji. Pořád je lepší nejít na trestné kolo než rychle běžet.“
Zvařičová si dala za svůj velký cíl sezony běžet olympijskou štafetu v Pchjongčchangu. Po hrách plánuje ukončit kariéru.
Zato Davidová usoudila: „Pro mě není olympiáda až takovou prioritou. Mám čas, za čtyři roky i za osm let bych na ni mohla jet ještě líp připravená.“
Zároveň však dodala: „Když to vyjde už letos, budu moc ráda.“
