Ne, nemělo. Jediné oficiální pořadí, jak je evidováno biatlonovou unií IBU i světovými tiskovými agenturami, je nyní to, do nějž se zatím započítávají všechny výsledky.
„Se škrty budeme kalkulovat až před finálovým kolem v Rusku,“ říká šéftrenér Ondřej Rybář. „Ano, díval jsem se také, jak ty odpočty teď vycházejí. U Gábiny by zatím byly výraznější. Ale kdyby některý z dalších závodů pokazila, škrtne se jí potom i míň bodů. Proto je prozatím nesmyslné škrty řešit a propočítávat. Nikdy nevíte, kdy na koho dolehne únava.“
Světový pohár biatlonistek po 19 závodech1. SOUKALOVÁ 883 Pořadí, kdyby se dva nejhorší výsledky škrtly už nyní: |
Gabriela Soukalová, první žena poháru, by nyní odepsala 8. a 9. místo ze sprintů v Hochfilzenu a Anterselvě, tedy 66 bodů.
Naopak dvěma nejhoršími výsledky Italky Dorothey Wiererové jsou 20. a 25. místo, odečítala by 33 bodů.
A Francouzka Marie Dorinová-Habertová by za 26. a 29. místo škrtla jen 27 bodů.
Škrty bývaly kdysi také v poháru alpských lyžařů. V 80. letech jejich federace FIS ve snaze po univerzálních vítězích započítávala jen čtyři nejlepší výsledky z každé disciplíny s výjimkou kombinací, jež započetla všechny. Teprve od zimy 1987–88 přešli kvůli zjednodušení na absolutní součet bodů.
Lyžaři zároveň výrazněji oceňují závodníky na prvních místech, jejich bodová škála je 100 - 80 - 60 - 50 - 45 - 40 bodů, zatímco v biatlonu 60 - 54 - 48 - 43 - 40 - 38 bodů.
„To léta kritizuji,“ tvrdí Ole Einar Björndalen. „První místo dává v biatlonu příliš malou bodovou výhodu. I když vyhrajete spoustu závodů, není možné některé kolo vynechat a pošetřit síly. Chápu IBU. Chtějí mít všechny nejlepší biatlonisty v každém závodě. Z jejich perspektivy je toto bodování správné, ale pro sportovce je špatné.“
Rybář naopak bodovou škálu biatlonistů hájí. „Dvacet bodů mezi 1. a 2. místem je moc. Náš systém je férovější. Často i když jste desátí, nejste daleko za vítězem. A souboj o velký glóbus je delší dobu kontaktní. Pokud tedy není ve vedení tak výrazná osobnost jako Martin Fourcade.“
Dvě největší konkurentky Gabriely Soukalové: vlevo Francouzka Dorinová, vpravo Italka Wiererová.
Konstantní série výsledků na vysoké úrovni se u funkcionářů IBU cení víc než „skoky“ mezi triumfy a umístěními v hloubi pole.
Biatlonista, jenž z deseti závodů pět vyhraje a v pěti neboduje, získá do Světového poháru méně bodů než ten, který pokaždé skončí desátý (300 oproti 310). Naopak u lyžařů by měl na kontě 500 bodů, zatímco jeho „věčně“ desátý protivník pouze 260.
Rovněž systém škrtů šéftrenér Rybář obhajuje: „Přijde mi nespravedlivé, aby vás třeba pětidenní nemoc připravila o šanci na glóbus.“
V minulosti se biatlonistům odečítal nejhorší výsledek z každé disciplíny, později tři nejhorší závody. Pouze zima 2010-11 se odehrála bez škrtů, ale od té další platí systém s odečty dvou nejhorších závodů z celé sezony.
Šestnáct škrtnutých bodů Němce Fischera přihrálo v roce 2005 glóbus Björndalenovi, byť Nor v sedmi závodech nestartoval.
A před finálovým blokem sezony 2006-07 ztrácela Němka Henkelová, která předtím kvůli nemoci čtyři klání vynechala, dokonce 68 bodů na krajanku Wilhelmovou. Ale po uplatnění pravidla o škrtech vyhrála pohár o 13 bodů.
Sehrají podobně významnou roli i letos?
Češi doufají, že ne.
