Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: 386 dnů podivného odcházení biatlonistky Koukalové

Gabriela Koukalová, mistryně světa v biatlonovém sprintu. | foto: AP

9 2018
Patří mezi čtyři nejúspěšnější české ženy v historii zimních sportů. Ještě loni 19. března, s dalším malým glóbem do sbírky, Gabriela Koukalová v Oslu dojatě líčila, jak si nesmírně váží toho, že svými závody dokáže tolika lidem rozdávat radost, ale i sílu do života, a jak chce totéž dělat i na hrách v Pchjongčchangu. Byl to velmi upřímný a emocionální rozhovor. V den, kdy nadlouho a možná navždy závodila naposledy.

Poslední měsíce Gabriely K.

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Březen

Duben

386 dnů, které následovaly, bylo naopak nejpodivnějším „odcházením“ české sportovní celebrity, jaké jsem kdy zažil.

Bolesti lýtek stály v červnu u jeho zrodu. Co se odehrávalo pak, je však dodnes zahaleno mlhou tajemství a spekulací.

Neúčast Gabriely Koukalové na olympiádě, o které se hovořilo už od prosince, byla oficiálně oznámena až 12. ledna večer. Stalo se tak v její nepřítomnosti ústy šéftrenéra Rybáře a šéfa svazu Hamzy na závodech v Ruhpoldingu. V prostoru, kde se převlékají biatlonisté. Navíc v jiný den, než bylo svazem původně avizováno.

Sama biatlonistka pak dlouho po půlnoci připojila na Facebooku video, které jí pomohl nahrát Tomáš Houska z Českého olympijského výboru a na němž bylo zřetelně čitelné velké pohnutí v jejím obličeji.

Během her se snažila vyčistit si hlavu na pláži v Karibiku, odkud posílala na Facebooku motivační zprávy olympionikům.

Načež přišlo v sobotu další nečekané oznámení. Učinila je na místě, kde byste to rozhodně nečekali, a způsobem velmi netradičním. Přesněji při akci Ukliďme Česko v Hořovicích. „Neumím si absolutně představit, že budu závodit v příští sezoně,“ řekla tam pro server sport.cz.

Pozdě večer opět přidala dodatek na Facebook, tentokrát jen psaný: „Nemám vnitřní touhu vyhrávat, necítím se na závodění fyzicky ani psychicky. Napadlo mě, že si uklidím i duši a už řeknu to, co ve mně několik týdnů zrálo. Byla jsem tento krásný den venku plná radosti, a tak jsem to řekla prvnímu, kdo se mě zeptal.“

Podrobnosti, jež stály za tímto rozhodnutím, se znovu můžeme jen dohadovat. Od poloviny prosince poskytla pouze jeden rozhovor - pro časopis Glanc, do té doby mnohým neznámý. Vyznala se v něm i z toho, jak ji zklamali někteří lidé kolem biatlonu, ale zároveň poprvé přiznala, že původní bolesti těla byly později následovány i psychickými potížemi.

Pokud se ohlédneme za celým tímto „případem Koukalová“, jeho největším problémem byla děravá komunikace. Protože chybějící komunikace vždy vede k rychle se šířícím domněnkám, které jsou často nepravdivé či velmi zkreslené.

Pomohlo by, kdyby byla už na podzim (svazem? jí samotnou?) svolána tisková konference s lékaři a dalšími zainteresovanými, kteří se starali o její zdraví, na které by odborně vylíčili, jaký je stav Koukalové, v čem tkví její současné potíže a jaký je výhled do budoucna.

Fotogalerie

Nic takového se nestalo.

Rozcházející se informace, často přenášené třetími osobami, zákonitě vedly i k názorovým střetům, které dopadaly na najednou chatrnou psychiku biatlonistky.

Právě tehdy se problém těla mohl zásadně přelít do problému mysli.

Zda je současné oznámení o další sezoně bez biatlonu také koncem mimořádně úspěšné kariéry Gabriely Koukalové, což se mnohým jeví jako pravděpodobné, ukáže až čas.  

Pokud ano, je to odcházení prazvláštní.

A smutné.

Byla sportovkyní, která během pěti let dokázala statisíce Čechů pobláznit do biatlonu a jež na trati ohromovala nezměrnou vůlí rvát se o vítězství.

Loučení si zaslouží mnohem důstojnější.

Jak Gabriela Koukalová v lednu oznámila ukončení sezony:

Autor:


Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze